Dogs~Overboard

Vyberte si psa. České a slovenské útulky podle abecedy

2006-03-10T21:42:00.201+01:00

Banská Štiavnica (SK, Túlavá labka)
Banská Štiavnica (SK, Záchrana zvierat)
Blansko u Brna
Blatná
Bohumín
Bojnice (SK)
Boskovice
Bratislava (SK)
Bratislava AOZ (SK)
Brezno (SK)
Brno Bystrc
Brno Kociánka
Broumov
Bulhary u Břeclavi / Lednice na Moravě
Buštěhrad
Bystřice pod Hostýnem
Bzenec
Čechy pod Kosířem
České Budějovice (oficiální)
České Budějovice (neoficiální)
Český Krumlov (oficiální)
Český Krumlov (neoficiální)
Děčín
Dětmarovice
Dobranov u České Lípy
Dobříš
Dubnica nad Váhom (SK)
Dunajská streda (SK)
Dvůr Králové nad Labem
Frýdek-Místek
Hajniště
Handlová (SK) karanténní stanice
Havlíčkův Brod
Heřmanův Městec
Havířov
Hlučín
Hněvice u Štětí
Hodonín
Hradec Králové
Hronov
Cheb
Chlum u Hořic
Chomutov
Chrudim - Na Střelnici
Jablonec nad Nisou
Jičín
Jihlava
Jimlín u Loun
Jindřichův Hradec
Jirkov u Chomutova
Karlovy Vary
Karviná
Kežmarok (SK)
Klášterec nad Ohří
Klatovy
Kolín
Komárno (SK)
Kopřivnice
Korňa (SK)
Košice (SK)
Košice / Trebišov (SK) psi jsou v depozitech
Kralupy nad Vltavou
Krásná Hora nad Vltavou
Krásný les
Krnov
Kroměříž
Krupka u Teplic
Kutná Hora
Lanškroun
Liberec
Litvínov
Lučenec (SK)
Lukavice u Rychnova nad Kněžnou
Lysá nad Labem
Malacky (SK)
Marefy u Bučovic
Mariánské Lázně
Maršovice u Benešova
Mělník
Michalovce (SK)
Milevsko
Most
Neratovice
Neustupov
Nová Paka
Nové Mesto nad Váhom (SK)
Nové Zámky (SK)
Nymburk
Olomouc
Opava
Orlová
Ostrava - Heřmanice
Ostrava - Poruba
Ostrava - Třebovice
Ostrov u Karlových Varů
Pardubice
Partizánske (SK)
Pezinok (SK)
Pchery u Kladna
Poděbrady
Piešťany (SK)
Plzeň
Podlíšťany u Chrudimi
Polná u Jihlavy
Poprad (SK)
Praha - Libeň
Praha - Modřany
Praha - Troja / Měcholupy
Praha - Třeboradice / Hovorčovice
Praha a střední Čechy psi jsou v depozitech
Prachatice
Prešov (SK)
Prievidza (SK)
Přerov
Příbram
Revúca (SK)
Rimavská Sobota (SK)
Rosice u Brna
Rožnov pod Radhoštěm
Ružomberok (SK)
Řepnice u Litoměřic
Říčany
Sadská
Sedliště u Frýdku-Místku
Senica (SK, oficiální)
Senica (SK, neoficiální)
Skalica (SK)
Skřivany
Slezské Pavlovice
Sliač a Lukavica (SK)
Smiřice
Spišská Nová Ves (SK) karanténní stanice
Stará Ĺubovna (SK) karanténní stanice
Strakonice
Srbce u Kroměříže
Studénka
Světec
Šaštín-Stráže (SK)
Šternberk u Olomouce
Tábor
Tachov
Teplice
Topol'čany (SK) karanténní stanice
Trebišov (SK, facebook) karanténní stanice
Trenčín (SK)
Trnava (SK)
Trutnov
Třebíč
Třinec
Turnov
Uherský Brod
Ústí nad Labem
Ústí nad Orlicí
Valašské Meziříčí
Vendolí u Svitav
Volenice u Březnice
Vranov nad Topľou (SK, facebook) karanténní stanice (new)
Vsetín
Vyškov
Zábřeh
Zelené Vendolí u Svitav
Zlaté Moravce (SK)
Zlín
Znojmo
Zvolen (SK) karaténní stanice
Žiar nad Hronom (SK) karanténní stanice
Žamberk
Žďár nad Sázavou
Ždírec nad Doubravou
Žim

Nevíte co se starou autolékárničkou?
Darujte ji útulku! (new)

Víte o dalších útulcích, které nabízejí psy i s fotkami na svých www stránkách? Napište mi o nich. Buď na nástěnku nebo na pavel.vokaty@seznam.cz. Totéž platí i o odkazech na zajímavé stránky, které se opuštěným nebo nalezeným psům věnují. Dřív, než pošlete link nového útulku, si projděte seznam neaktualizovaných webů.

Vyberte si psa. České a slovenské útulky podle vzdálenosti od Prahy

2006-02-10T10:39:00.177+01:00

Praha - Libeň
Praha - Modřany
Praha - Troja / Měcholupy
Praha - Třeboradice / Hovorčovice
Praha a střední Čechy psi jsou v depozitech
Buštěhrad - 23 km
Neratovice - 25 km
Říčany - 26 km
Kralupy nad Vltavou - 31 km
Pchery u Kladna - 35 km
Mělník - 36 km
Lysá nad Labem - 43 km
Dobříš - 46 km
Sadská - 46 km
Nymburk - 53 km
Poděbrady - 57 km
Hněvice u Štětí - 60 km
Maršovice u Benešova - 62 km
Příbram - 64 km
Jimlín u Loun - 66 km
Neustupov - 67 km
Kolín - 68 km
Řepnice u Litoměřic - 77 km
Žim - 77 km
Krásná Hora nad Vltavou - 79 km
Kutná Hora - 79 km
Volenice u Březnice - 82 km
Světec - 84 km
Ústí nad Labem - 85 km
Dobranov u České Lípy - 88 km
Turnov - 88 km
Jičín - 90 km
Teplice - 91 km
Chomutov - 92 km
Tábor - 92 km
Plzeň - 93 km
Krupka u Teplic - 94 km
Skřivany - 95 km
Most - 98 km
Blatná - 99 km
Milevsko - 100 km
Jablonec nad Nisou - 106 km
Liberec - 106 km
Nová Paka - 107 km
Děčín - 109 km
Litvínov - 109 km
Heřmanův Městec - 110 km
Strakonice - 111 km
Hradec Králové - 112 km
Chlum u Hořic - 113
Jirkov u Chomutova - 114 km
Klášterec nad Ohří - 116 km
Chrudim - Na Střelnici - 119 km
Pardubice - 117 km
Smiřice - 120 km
Havlíčkův Brod - 121 km
Karlovy Vary - 128 km
Podlíšťany u Chrudimi - 130 km
Jihlava - 131 km
Klatovy - 132 km
Ostrov u Karlových Varů - 132 km
Krásný les - 134 km
Polná u Jihlavy - 134 km
Trutnov - 140 km
Hajniště - 141 km
Dvůr Králové nad Labem - 142 km
Ždírec nad Doubravou - 142 km
České Budějovice (oficiální) - 152 km
České Budějovice (neoficiální) - 152 km
Žďár nad Sázavou - 152 km
Prachatice - 153 km
Jindřichův Hradec - 155 km
Lukavice u Rychnova nad Kněžnou - 155 km
Hronov - 156 km
Tachov - 156 km
Třebíč - 162 km
Žamberk - 165 km
Mariánské Lázně - 167 km
Ústí nad Orlicí - 170 km
Cheb - 175 km
Český Krumlov (oficiální) - 177 km
Český Krumlov (neoficiální) - 177 km
Broumov - 186 km
Lanškroun - 188 km
Rosice u Brna - 190 km
Zelené Vendolí u Svitav - 194 km
Vendolí u Svitav - 197 km
Znojmo - 204 km
Brno Bystrc - 207 km
Brno Kociánka - 207 km
Zábřeh - 219 km
Boskovice - 224 km
Marefy u Bučovic - 232 km
Blansko u Brna - 233 km
Vyškov - 240 km
Bulhary u Břeclavi / Lednice na Moravě - 261 km
Bzenec - 266 km
Kroměříž - 271 km
Hodonín - 273 km
Čechy pod Kosířem - 274 km
Olomouc - 283 km
Skalica (SK) - 283 km
Šaštín-Stráže (SK) - 287 km
Přerov - 288 km
Uherský Brod - 292 km
Slezské Pavlovice - 295 km
Bystřice pod Hostýnem - 297 km
Malacky (SK) - 297 km
Senica (SK, oficiální) - 299 km
Senica (SK, neoficiální) - 299 km
Šternberk u Olomouce - 302 km
Zlín - 303 km
Nové Mesto nad Váhom (SK) - 324 km
Vsetín - 331 km
Bratislava (SK) - 336 km
Bratislava AOZ (SK) - 336 km
Trenčín (SK) - 337 km
Valašské Meziříčí - 341 km
Rožnov pod Radhoštěm - 353 km
Dubnica nad Váhom (SK) - 354 km
Kopřivnice - 354 km
Studénka - 356 km
Sedliště u Frýdku-Místku I. - 357 km
Krnov - 359 km
Pezinok (SK) - 363 km
Trnava (SK) - 364 km
Frýdek-Místek - 373 km
Opava - 373 km
Partizánske (SK) - 377 km
Hlučín - 379 km
Ostrava - Heřmanice - 384 km
Ostrava - Poruba - 384 km
Ostrava - Třebovice - 384 km
Dunajská streda (SK) - 386 km
Topol'čany (SK) - 389 km
Orlová - 391 km
Havířov - 391 km
Prievidza (SK) - 392 km
Bojnice (SK) - 397 km
Třinec - 399 km
Bohumín - 403 km
Karviná - 404 km
Dětmarovice - 412 km
Piešťany (SK) - 427 km
Handlová (SK) - 428 km
Žiar nad Hronom (SK) - 429 km
Nové Zámky (SK) - 432 km
Korňa (SK) - 455 km
Sliač a Lukavica (SK) - 455 km
Zlaté Moravce (SK) - 456 km
Ružomberok (SK) - 475 km
Banská Štiavnica (SK, Túlavá labka) - 484 km
Banská Štiavnica (SK, Záchrana zvierat) - 484 km
Zvolen (SK) - 499 km
Lučenec (SK) - 510 km
Košice (SK) - 535 km
Košice / Trebišov (SK) - 535 km psi jsou v depozitech
Komárno (SK) - 454 km
Poprad (SK) - 554 km
Revúca (SK) - 564 km
Spišská Nová Ves (SK) - 584 km
Brezno (SK) - 585 km
Stará Ĺubovna (SK) - 602 km
Kežmarok (SK) - 603 km
Rimavská Sobota (SK) - 610 km
Prešov (SK) - 644 km
Vranov nad Topľou (SK, facebook) - 679 km karanténní stanice (new)
Trebišov (SK, facebook) - 707 km
Michalovce (SK) - 733 km

Nevíte co se starou autolékárničkou?
Darujte ji útulku! (new)

Víte o dalších útulcích, které nabízejí psy i s fotkami na svých www stránkách? Napište mi o nich. Buď na nástěnku nebo na pavel.vokaty(zavinááč)seznam.cz. Totéž platí i o odkazech na zajímavé stránky, které se opuštěným nebo nalezeným psům věnují. Dřív, než pošlete link nového útulku, si projděte seznam neaktualizovaných webů.

Vyberte si psa. České a slovenské útulky podle vzdálenosti od Brna

2006-01-11T10:41:00.181+01:00

Brno Bystrc
Brno Kociánka
Rosice u Brna - 19 km
Blansko u Brna - 28 km
Marefy u Bučovic - 29 km
Vyškov - 36 km
Boskovice - 40 km
Bulhary u Břeclavi / Lednice na Moravě - 52 km
Třebíč - 59 km
Bzenec - 66 km
Kroměříž - 67 km
Znojmo - 68 km
Zelené Vendolí u Svitav - 69 km
Vendolí u Svitav - 72 km
Skalica (SK) - 73 km
Hodonín - 74 km
Čechy pod Kosířem - 71 km
Přerov - 77 km
Žďár nad Sázavou - 78 km
Olomouc - 79 km
Šaštín-Stráže (SK) - 85 km
Polná u Jihlavy - 88 km
Lanškroun - 90 km
Uherský Brod - 92 km
Bystřice pod Hostýnem - 94 km
Ždírec nad Doubravou - 95 km
Malacky (SK) - 98 km
Šternberk u Olomouce - 99 km
Ústí nad Orlicí - 99 km
Jihlava - 100 km
Zlín - 100 km
Havlíčkův Brod - 102 km
Senica (SK, oficiální) - 104 km
Senica (SK, neoficiální) - 104 km
Podlíšťany u Chrudimi - 115 km
Žamberk - 116 km
Nové Mesto nad Váhom (SK) - 121 km
Chrudim - Na Střelnici - 124 km
Zábřeh - 125 km
Vsetín - 128 km
Lukavice u Rychnova nad Kněžnou - 129 km
Trenčín (SK) - 134 km
Jindřichův Hradec - 135 km
Valašské Meziříčí - 138 km
Pardubice - 139 km
Bratislava (SK) - 141 km
Bratislava AOZ (SK) - 141 km
Hradec Králové - 141 km
Heřmanův Městec - 143 km
Rožnov pod Radhoštěm - 150 km
Kopřivnice - 151 km
Kutná Hora - 153 km
Krnov - 156 km
Pezinok (SK) - 156 km
Smiřice - 157 km
Studénka - 160 km
Kolín - 161 km
Tábor - 165 km
Trnava (SK) - 165 km
Hronov - 167 km
Chlum u Hořic - 167
Frýdek-Místek - 170 km
Opava - 172 km
Sedliště u Frýdku-Místku I. - 174 km
Hlučín - 176 km
Dunajská streda (SK) - 177 km
Dvůr Králové nad Labem - 177 km
Partizánske (SK) - 178 km
Skřivany - 178 km
Neustupov - 179 km
Poděbrady - 179 km
Ostrava - Heřmanice - 180 km
Ostrava - Poruba - 180 km
Ostrava - Třebovice - 180 km
Nymburk - 183 km
Sadská - 185 km
Maršovice u Benešova - 186 km
Havířov - 187 km
Orlová - 188 km
Říčany - 188 km
Milevsko - 190 km
Trutnov - 190 km
Topol'čany (SK) - 191 km
Bojnice (SK) - 192 km
Nová Paka - 192 km
Slezské Pavlovice - 192 km
Prievidza (SK) - 193 km
Třinec - 196 km
Karviná - 200 km
Bohumín - 202 km
Strakonice - 203 km
Broumov - 204 km
Praha - Libeň - 207 km
Praha - Modřany - 207 km
Praha - Troja / Měcholupy - 207 km
Praha - Třeboradice / Hovorčovice - 207 km
Praha a střední Čechy - 207 km psi jsou v depozitech
Dětmarovice - 211 km
Zlaté Moravce (SK) - 212 km
Český Krumlov (oficiální) - 215 km
Český Krumlov (neoficiální) - 215 km
České Budějovice (oficiální) - 216 km
České Budějovice (neoficiální) - 216 km
Jičín - 218 km
Krásná Hora nad Vltavou - 221 km
Handlová (SK) - 222 km
Žiar nad Hronom (SK) - 226 km
Buštěhrad - 229 km
Dubnica nad Váhom (SK) - 230 km
Neratovice - 230 km
Volenice u Březnice - 230 km
Dobříš - 233 km
Kralupy nad Vltavou - 236 km
Korňa (SK) - 237 km
Blatná - 238 km
Jablonec nad Nisou - 238
Lysá nad Labem - 240 km
Mělník - 240 km
Příbram - 252 km
Pchery u Kladna - 254 km
Komárno (SK) - 255 km
Sliač a Lukavica (SK) - 255 km
Košice (SK) - 258 km
Košice / Trebišov (SK) - 258 km psi jsou v depozitech
Nové Zámky (SK) - 259 km
Prachatice - 260 km
Hněvice u Štětí - 264 km
Dobranov u České Lípy - 267 km
Banská Štiavnica (SK, Túlavá labka) - 271 km
Banská Štiavnica (SK, Záchrana zvierat) - 271 km
Jimlín u Loun - 272 km
Ružomberok (SK) - 275 km
Řepnice u Litoměřic - 281 km
Piešťany (SK) - 285 km
Turnov - 286 km
Žim - 288 km
Ústí nad Labem - 289 km
Světec - 292 km
Hajniště - 293 km
Teplice - 294 km
Plzeň - 295 km
Chomutov - 298 km
Krupka u Teplic - 298 km
Most - 303 km
Liberec - 304 km
Lučenec (SK) - 308 km
Děčín - 313 km
Litvínov - 317 km
Jirkov u Chomutova - 318 km
Klášterec nad Ohří - 324 km
Krásný les - 332 km
Karlovy Vary - 334 km
Klatovy - 335 km
Ostrov u Karlových Varů - 341 km
Zvolen (SK) - 350 km
Poprad (SK) - 354 km
Tachov - 360 km
Revúca (SK) - 361 km
Mariánské Lázně - 369 km
Cheb - 378 km
Kežmarok (SK) - 381 km
Brezno (SK) - 383 km
Spišská Nová Ves (SK) - 385 km
Stará Ĺubovna (SK) - 403 km
Rimavská Sobota (SK) - 408 km
Prešov (SK) - 459 km
Vranov nad Topľou (SK, facebook) - 477 km karanténní stanice (new)
Trebišov (SK, facebook) - 504 km
Michalovce (SK) - 508 km

Nevíte co se starou autolékárničkou?
Darujte ji útulku! (new)

Vyberte si psa. České a slovenské útulky podle krajů

2006-01-10T19:08:00.174+01:00

Staré autolékárničky pro útulky

2006-01-09T20:32:00.002+01:00

Máte-li doma autolékárničku, která nevyhovuje novým předpisům, darujte ji některému z útulků. Tady je seznam těch, kteří podobný dar uvítají:

Bzenec - http://www.utulek-bzenec.estranky.cz
Děčín - http://www.utulek-decin.estranky.cz
Hněvnice - http://www.zachrannychov-hnevice.wbs.cz
Jablonec nad Nisou - http://www.dasenka.unas.cz
Srbce u Kroměříže - http://www.srbce.estranky.cz

Provozujete-li útulek a chcete přidat do seznamu, neváhejte mi napsat na e-mail pavel.vokaty@seznam.cz.

Rád vás zveřejním.

Konkrétní plemena v nouzi

2006-01-09T17:10:00.052+01:00

Australáci v nouzi
Barzojové v nouzi
Beauceroni v nouzi
Belgičani v nouzi
Bernský salašnický pes v nouzi
Bíglové v nouzi I.
Bíglové v nouzi II.
Bílý švýcarský ovčák v nouzi
Boxeři v nouzi
Briardi v nouzi
Bull v nouzi (CZ)
Bull v nouzi (SK)
Bulteriéři v nouzi
Cane Corso v nouzi
Československý vlčák v nouzi
Dalmatin v nouzi (Dalmatin klub)
Dalmatin v nouzi
Dobrmani v nouzi
Foxteriéři v nouzi
Greyové, galgové a lurcheři v nouzi (o. s. Möbius)
Greyové, galgové a lurcheři v nouzi (o. s. Adopce chrtů)
Holandský ovčák v nouzi
Hovawarti v nouzi
Husky v nouzi
Chodský pes v nouzi
Chrti v nouzi (Chrti.com)
Chrti v nouzi (Snorlax.estranky.cz)
Inu a další Japonci v nouzi
Irský vlkodav v nouzi - nadační fond
Jack & parson russell teriér v nouzi
Jezevčíci v nouzi
Kavkazani v nouzi
Knírači v nouzi
Kokři v nouzi
Kolie a šeltie v nouzi
Landseeři v nouzi
Leonbergeři v nouzi
Leopardí psi v nouzi
Lovečtí psi v nouzi
Malamuti v nouzi
Malamut rescue ČR
Moloss v nouzi
Německé dogy v nouzi
Němečtí ovčáci v nouzi
Novofundlandani v nouzi
Pudlové v nouzi
Retrívři v nouzi
Rhodéský ridgeback v nouzi
Rottweileři v nouzi
Samojedi v nouzi
Seveřani v nouzi (CZ)
Seveřani v nouzi (SK)
Sharpeiové v nouzi (s PP)
Sharpeiové v nouzi (s PP i bez)
Shih-tzu, lhasa apso, pekinéz, mops a maltézák
Slovenský čuvač a čau čau v nouzi
Špicové v nouzi
Štěňata v nouzi
Teriéři v nouzi
Vlkodavové a deerhoundi v nouzi (čtěte diskusi)
Voříšci v nouzi
Westíci v nouzi

Víte o dalších stránkách, které se věnují opuštěným psům konkrétních plemen? Napište mi o nich. Buď na nástěnku nebo na pavel.vokaty@seznam.cz. Totéž platí i o odkazech na zajímavé weby, které se těchto psů týkají.

Odchycení psi

2006-01-09T12:39:00.026+01:00

Benátky nad Jizerou
Brandýs nad Labem
Budišov nad Budišovkou
Čerčany
České Budějovice
Česká Skalice
Domažlice
Frýdek-Místek
Chotěboř
Jaroměř
Jaroměřice
Jirkov u Chomutova
Kyjov
Kysák (SK)
Litomyšl
Mikulov
Milevsko
Mladá Boleslav
Moravské Budějovice
Napajedla
Nové Město nad Metují
Plzeň
Police nad Metují
Prostějov
Příbor
Roudnice nad Labem
Rožnov
Rumburk
Ružomberok (SK)
Sokolov
Světlá nad Sázavou
Šestajovice
Šlapanice u Brna
Štětí
Šumperk - město
Šumperk - Rej.cz
Tábor
Třeboň
Uherský Brod - město
Uherský Brod - Slovácký deník
Úpice
Veselí nad Moravou
Vítkov
Vizovice
Vranov nad Topĺou (SK)
Vrchlabí
Vsetín
Vyškov

Další útulkáře najdete v rubrice
České a slovenské rescue www.

Víte o dalších městech a obcích, které zveřejňují odchyty na svých stránkách? Napište mi o nich. Buď na nástěnku nebo na pavel.vokaty@seznam.cz. Totéž platí i o odkazech na zajímavé weby, které se opuštěným nebo nalezeným psům věnují. Dřív, než pošlete link nového útulku, si projděte seznam neaktualizovaných webů.

Neaktualizované útulky

2006-01-09T11:28:00.006+01:00

Hradec Králové
Klášterec nad Ohří
Kolín
Krásný les u Frýdlantu
Kroměříž
Lysá nad Labem 01
Lysá nad Labem 02
Příbram
Rakovník
Roztoky (Únětice)
Velká ves u Broumova

Pokud zjistíte, že sem některý z linků nepatří a měl by se objevit zase zpátky mezi aktualizovanými útulky, neváhejte mi nechat vzkaz na nástěnce nebo na pavel.vokaty@seznam.cz.

Jak jednoduše pomoct útulkům

2006-01-08T20:40:00.000+01:00

Od Dany Bočkové alias Dejavu

Pokud nemáte peníze ani čas na venčení psů a jste zdaleka, můžete útulkům pomoct zveřejněním jejich obyvatel na vybraných inzertních webech s vyšší návštěvností.

Tuto aktivitu je ale třeba koordinovat a dávat na internet jen takové informace, které jsou pravdivé a aktuální. Je nutné také útulek kontaktovat a tuto možnost s nimi probrat - ne každý ji vítá. Pokud by se inzerovali pejsci, kteří už v útulku nejsou, mohlo by to snížit jeho věrohodnost. To mějte na paměti.

Pokud jste i přesto do něčeho takového neztratili chuť, napište Daně na coracos@seznam.cz, aby vám poradila útulky s aktualizovanými weby i inzertní média, která se osvědčila. Případně zajděte nebo zavolejte do vašeho útulku a domluvte se přímo s nimi - většina psích azylů totiž nemá čas ani peníze na inzerci a na připojení k internetu. Vítaní jsou také fotografové, kteří mohou nafotit přírůstky (pakliže útulek nemá svého stálého člověka s digitálem a internetem).

Chcete-li, můžete svému útulku vyrobit navíc ikonu nebo banner a obeslat s nimi okolní města, podniky, obchody nebo diskuzní a chovatelská fóra s žádostí, aby je zveřejnili na svých stránkách. Pokud ikonu nebo banner útulek má, můžete ji přidat na svůj web. Neumíte ji udělat? Nevadí, někdo jiný to určitě umí a pomůže! Bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic.
Hlavně pamatujte: soucit je na nic, je třeba pomáhat!

Více na www.sear.estranky.cz.

Co s čipováním?

2006-01-08T13:23:00.002+01:00

Mnoho lidí si láme hlavu, jak řešit zvyšující se počet psů v útulcích, který by byl v rámci legislativy realizovatelný a jak zlepšit dohledatelnost ztracených a nalezených zvířat s jejich majiteli. Domníváte-li se, že pro to postačí povinné čipování zvířat, vyvedu vás z omylu. V útulcích se vyskytují často načipovaná zvířata, kterým se nepodaří dohledat majitele, čip není zadán v registru, majitel není nikde zaregistrován a někde stále ještě nemají ani čtečku čipů. Jak pozměnit a doplnit zákony? Radikalistické řeči o tom, že by se měli majitelé či psi utratit ap., to jistě chápete, že možná uleví autorovi takového výkřiku, ale nic neřeší. Řešení jsou různá - kastrační programy, povinné čipování, pokuty a jiné.

Domnívám se, že by situaci pomohlo řešit z několika stran: Jestliže je již čipování a tetování ve většině měst povinné, pokud by se zavedlo čipování či tetování všech psů po narození, chovatel nebo množitel by musel dávat nebo prodávat již načipovaná zvířata, a to pochopitelně včetně kříženců. Pokud je možné mít ze zákona povinnost naočkovat psa proti vzteklině, věřím, že není problém ani s čipem.

Pokud by se sjednotilo několik registrů do jednoho, například Národní registr (http://narodniregistr.cz), kde by po čipováni zadával podle ověřeného údaje z občanského průkazu automaticky čipující veterinář příslušné údaje o majteli či množiteli čipovaného zvířete. Takto je situace vyřešena například na Slovensku, registr je tam jeden a údaje o majiteli vkládá povinně veterinář.

Čipy by měly být sjednoceny tak, aby v sobě obsahovaly všechny automatickou registraci i kód pro mezinárodní předvolbu. V součastnosti to totiž vypadá tak, že zvíře se načipuje a je na majiteli, aby se přihlásil do Národniho registru sám (kdo nemá zájem, pochopitelně to neudělá a čip je pak nanic, protože není znám jeho majitel). V momentě, kdy majitelé jiných čipů kromě čipu Datamars objeví, že v Národním registru musí po očipování platit za registraci ještě 170 Kč dodatečně složenkou, mnoho z nich se cítí podvedeno a neudělá to. Kromě toho čipy, které nezačínají předvolitelným číslem 203, jsou v mezinárodním prostředí nedohledatelné, 203 je kód ČR, proto by bylo potřeba sjednotit podmínky pro tyto čipy tak, aby mezinárodní kód i registraci v registru veterinářem (nikoliv majitelem) obsahovaly, neboť jinak je to čipování pouze velký byznys.

Pro informaci: za načipovani zaplatíte kolem 600 - 800 Kč, na Slovensku přes 1000 Sk. Národni registr udává cifru 117 Kč - viz zde. V Německu je akční cena čipu kolem 3 euro a já marně přemýšlím, kde se cestou navýší poplatek, šplhající k 600 - 800 Kč.

Hlášení o ztrátě a úmrtí buď telefonicky nebo internetově by měl do určitého počtu dní povinnost učinit majitel zvířete (a nejlépe i s fotkou zvířete) a Národní registr by byl zase povinen jí zveřejnit do 2 hodin na svých stránkách, aby mohla pomoci při hledání zvířete veřejnost (vzhledem k tomu, že mají nepřetržitou službu i internetové stránky, nevidím v tom problém). Tím by se konečně sjednotilo místo, kde budou všechny ztráty a nálezy a nebude potřeba vlajících papírků s fotkou po parku nebo desítky rubrik ztrát a nálezů, kde jsou ztracená a nalezená zvířata rozcouraná a prakticky nedohledatelná.

Velmi by pomohly systémové změny pro provoz útulků tak, aby se útulky otevřely veřejnosti, a tím i přirozené kontrole. Jsou útulky, které spolupracují s veřejností a není to problém - dobrovolníci mohou zvířata venčit, ošetřovat a fungují i kynologické kroužky (Děčín), útulky pořádají osvětovou činnost ve školách a školkách a seznamují děti s tím, jak se chovat ke psovi (Malý Jeníkov) nebo ještě lépe spolupracují i s ústavy pro mentálně postižené a s obcí při zaměstnávání nezaměstnaných (Kutná Hora), kdy zvířata slouží zároveň pro pracovní terapii klientů těchto ústavů a mají nepochybně i léčebný dopad na klienty ústavů.

Jestliže v některých útulcích jde venčit zvířata a našly se cesty i k práci s dětmi, zdá se mi jako alibismus argumentace některých útulků, že venčení zvířat je jejich týraním, protože pak, když se vrátí do klece, jsou zvířata smutná. Při pravidelném venčení by si zvíře jistě zvyklo, pokud ho někdo vyndá z klece jen jednou za rok, je to jistě jiné. Útulky by měly mít přímo povinnost venčit zvířata, a pokud argumentují tím, že na to není síla, neměly by si tedy tolik zvířat brát do péče, když nezvládají potřebu pohybu svěřenců.

Tím by byly samy tlačeny ke spolupráci s dobrovolníky a nestávalo by se, že odmítají i studenty veterinární fakulty, kteří mají zájem zvíře venčit. Zabránilo by se i takovým případům, kdy by útulek pouze pobíral platby od obcí za psy, kterým by pak nebyl schopen nebo ochoten dát odpovídající péči a v zájmu utajení vnitřních poměrů by psi neměli žádnou šanci na nalezení nového domova. Další problém je strach z úrazu venčitele. Pokud podepíše venčitel zodpovědnost za svěřené zvíře a to, že ho venčí na vlastní nebezpečí, tak, jako se to dělá běžně v některých útulcích spolupracujících s veřejností, případně by venčitel zvíře venčil s košíkem, nemělo by být ani toto překážkou. Pokud útulky venčit lidmi nechtějí, měly by mít používané výběhy, kde by se každé zvíře mělo možnost alespoň hodinu denně proběhnout, aby u nich nedocházelo ke kotcovému syndromu. Je smutné vidět u útulků výběhy s vysokou, nezdupanou trávou, kam se nikdo neobtěžuje vypustit za celý rok žádného psa.

Město by pobídkovými programy mělo podporovat činnost útulku a jeho aktivity, na městských stránkách zveřejnovat informace o útulku a propojení na jeho stránky, mělo by vyčlenit fond pro aktivity útulku, jako je např. Voříškiáda, Útulekfest, Dny otevřených dveří ap.

Mělo by dojít ke změně označení zvířete v zákoně jako věci a zpřísnit trestní sazby za týrání zvířat. Pokud majitelé týraných zvířat a provozovatelé nehumánních zařízení dostávají jen směšné finanční částky, podmínečné tresty nebo ani to ne, je to opravdu výsměch a ne trest, který pachatele takového činu odradí.

Několik let se věnuji problematice útulkových psů a mohu konstatovat, že mezi útulky jsou propastné rozdíly a vždy je to v lidech, kteří útulek vedou a v něm pracují. V některých jsou opravdoví profesionálové, kteří umějí jednat jak s lidmi, tak se zvířaty a opravdu jim záleží na tom, aby se zvíře mělo dobře a dostalo novou šanci. Byla bych moc ráda, aby tomu tak bylo všude a zvířata v útulcích ubývala.

Článek je převzatý z www.meredit.cz.
Diskusi k němu najdete zde.

Dana Bočková, www.utulky.estranky.cz

Co dělat, když se ztratí nebo najde pes

2006-01-08T11:32:00.008+01:00

Informujte policii, městský nebo obecní úřad a místního veterináře

Rozešlete internetovou zprávu s fotkou a popisem psa okolním útulkům a potom je ještě osobně obvolejte, a to několikrát po sobě v rozmezí několika týdnů - jejich provozovatelé někdy ztráty nikam nezaznamenávají, či výměna informací mezi pracovníky vázne. Nejlepší je azyly přímo navštívit

Informujte sousedy

Vylepte na frekventovaná místa (autobusové zastávky, obchody, pošty, školy - děti jsou velmi vnímavé) informační plakátky s fotografií zvířete a, byť symbolickou, odměnou

Inzerujte v místním tisku a na internetu (například na www.nalezenci.cz)

Zveřejněte výzvu v lokálním rozhlase (pokud takový existuje)

Poproste o pomoc technické služby, pokud by se například našel pes přejetý u silnice

Navštivte místní myslivecké sdružení

Našel se pes, co teď?

Podívejte se, zda nemá na obojku jmenovku s adresou a telefonem. Na známce je uvedené evidenční číslo a obec, kde je pes přihlášený

Informujte o nálezu policii, obecní úřad a útulky v okolí

Zraněné zvíře nikdy nechytejte do holých rukou, může vás pokousat. Pokud zrovna nevenčíte a nemáte u sebe použitelný náhubek, vyrobte si provizorní z kusu látky nebo opasku.

Čistokrevné zvíře s čitelným tetováním by se mělo dát dohledat v chovatelském klubu daného plemene.

Užitečné tipy a odkazy

Připněte svému psovi na obojek jmenovku s adresou a telefonním číslem, vozte s sebou v autě náhubek a obojek s vodítkem pro případné nalezence.

Hledací plakátek na stažení (MS Word)

Kompletní seznam útulků, nadací a spolků

Server Nalezenci.cz

Národní registr majitelů zvířat

Centrální evidence zvířat a věcí v ČR

Vyhledávání zvířat podle čísla čipu (Europetnet.com)

Seznam veterinářů s inzercí pro ztracená zvířata

Převzato z www.utulok.sk a z www.utulky.estranky.cz

Co dělat, když se setkáte s týráním zvířete?

2006-01-08T09:40:00.003+01:00

Podezření z týrání zvířat se ohlašuje na příslušnou veterinární správu, na obecní (obvodní, městský) úřad (odbor životního prostředí) či - zejména v akutním případě - na policii ČR.

Oznámení můžete podat nejen písemně, ale i ústně. Je lepší, když uvedete své jméno a kontakt; mimo jiné se tak můžete dovědět, jak se daný případ vyvíjí. Úřady jsou však povinny zabývat se i anonymním oznámením.

Odebrání týraného zvířete pak může nařídit obecní (obvodní, městský) úřad, a to pouze na návrh veterinární správy. Pokud jde o potrestání - v případě, že se jedná o přestupek - řeší jej obecní nebo městský úřad, v případě, že je věc posouzena jako trestný čin, postupuje se stejně jako u jiného trestného činu (soudní řízení atd.).

Pokud si nevíte v konkrétním případě rady, obraťte se například na Nadaci na ochranu zvířat (www.ochranazvirat.cz), rádi vám poradí, jak postupovat a na koho se obrátit. Současná legislativa však bohužel neumožňuje, aby organizace přímo zasáhla - při řešení týrání zvířete má stejné pravomoci jako kterýkoli občan.

V současné době se připravuje novela, která má zavést větší postihy za týrání zvířat. Co konkrétně obsahuje se můžete dozvědět z tohoto článku (LN 26. dubna 2007).

Co se považuje za týrání zvířete
(podle zákona č.246/92 Sb.)

Nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly.

Omezovat výživu zvířete.

Omezovat pohyb nutný pro určitý druh zvířete, pokud by omezení způsobilo utrpení.

Chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení.

Provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete (např. kupírování uší, ničení hlasivek... apod.).

Zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání.

Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (důvody k usmrcení naleznete ve zmiňovaném zákonu).

Jak postupovat krok za krokem

Napsat si kontaktní údaje majitele týraného zvířete (bydliště, jméno, příjmení... apod.).

Napsat si jakým způsobem k týrání dochází, jakých metod se užívá. Pokud jste byly svědkem přímo konkrétní situace, popište danou situaci i s časovými údaji.

Pořídit důkazy, pokud je to možné (fotografie, video... apod.).

Ke všem písemným záznamům pořiďte kopie.

Obrátit se na policii České republiky, městskou policii, krajský či obecní úřad, krajskou veterinární správu.

Zkontaktovat se s příslušnou organizací, např. zmiňovanou Nadací na ochranu zvířat (www.ochranazvirat.cz) , Společností pro zvířata (www.spolecnostprozvirata.cz) nebo Svobodou zvířat (www.svobodazvirat.cz) .

Příslušná veterinární správa je povinna celou věc zkontrolovat (stejně jako policie kontroluje dodržování zákonů), případně udělit potrestání. Náklady spojené s léčbou, péčí po odebrání (např. pobyt v útulku) týraného zvířete hradí a nese osoba, která tento stav způsobila, tj. majitel zvířete.

Konkrétní zákony, předpisy a nařízení týkající se této problematiky najdete na

www.utulek.org/predpisy/predpisy.php

Převzato z www.ochranazvirat.cz a www.hi-life.cz

Veselé Vánoce a šťastný nový rok!

2006-01-05T20:20:00.000+01:00

Anketa pro psy kupované (druhá část)

2006-01-05T16:43:00.000+01:00

Anketa od BlueBoard.cz

<< Předchozí otázky

Anketa pro psy kupované (první část)

2006-01-05T16:37:00.000+01:00

Máte psa přímo od chovatele? Jaký je nebo byl? Ohodnoťte jeho povahu a zdravotní stav. K dispozici máte 11 odpovědí pro označení více možností v případě, že se jedná o komplikovanou povahu nebo více psů (další hlasy můžete přidávat kvůli ochraně před hlasovacími roboty vždy po deseti minutách). Anketa má dvě části kvůli omezenému počtu otázek a zkratka PP je průkaz původu (rodokmenu). Zdravotní komplikace hodnoťte po příchodu psa jako štěněte, nebo do toho zahrňte mimořádné a velmi předčasně se objevující choroby neodpovídající věku psa.

Anketa od BlueBoard.cz

Druhá část >>

Anketa pro volný čas a aktivity

2006-01-05T16:30:00.002+01:00

Kolik času věnujete venkovním aktivitám se psem? Jaké to jsou? Můžete zadat víc možností.

&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;a href="http://blueboard.cz/anketa_0.php?id=538681"&amp;gt;Anketa&amp;lt;/a&amp;gt; od &amp;lt;a href="http://blueboard.cz/"&amp;gt;BlueBoard.cz&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;

Voříškiády a další akce 2008

2006-01-05T16:24:00.023+01:00

Nový přehled na rok 2009 se chystá, mějte prosím strpení.

2. 3. 2008 - Kroměříž
Bulloidní sraz
http://www.bull-v-nouzi.estranky.cz

5. 4. 2008 - Blansko
Orientační pochod "Se psem jarním lesem"
http://www.agility-blansko.net

19.4.2008 - Praha 8
III. Psí den a Osmičkový voříšek
http://www.praha8.cz

26. 4. 2008 - Kynšperk nad Ohří
4. ročník Voříškiády
http://www.utulek-cheb.estranky.cz

26. 4. 2008 - Strmilov
Jarní pochod
http://www.cibela.cz/cibela/planovane_akce.html

27. 4. 2008 - Šlapanice u Brna
Šlapanická voříškiáda
http://www.kkslapanice.com

17. 5. 2008 - Tachov
Voříškiáda
http://www.utulek-tachov.wz.cz

17. 5. 2008 - Ústí nad Labem - Bukov
Bukovský voříšek
http://www.zkobukov.eu

24. 5. 2008 - Přerov
Voříškiáda
http://www.kkprerov.cz

24. 5. 2008 - Strmilov
Voříškiáda
http://www.cibela.cz/cibela/planovane_akce.html

25. 5. 2008 - Polná u Jihlavy
Voříškiáda v Polné
http://www.kynologiepolna.cz

31. 5. 2008 - Lanškroun
8. ročník Voříškiády - výstavy kříženců a psů bez PP
http://www.caniscentrum.com a http://akce.ambergold.cz

1. 6. 2008 - Praha-Hovorčovice
Hovorčovický den dětí s Lary a jeho mazlíčky
http://www.odchyt-lary.estranky.cz

7. 6. 2008 - Kralupy nad Vltavou
Kralupský útulkový happening - oslava vzkříšení kralupského útulku
http://www.utulek-kralupy.estranky.cz

14. 6. 2008 - Kladno
Kladenský Voříšek
http://www.kynologie-kladno.cz

14. 6. 2008 - Chodov u Karlových Varů
Voříškiáda
http://zko-chodov.wz.cz

14. 6. 2008 - Vítkov
III. ročník Výstavy voříšků a psů bez PP
http://www.kkvitkov.unas.cz

21.6.2008 - Chlumec u Ústí nad Labem
Chlumecký voříšek
http://www.zko157.cz

27. 7. 2008 - Čechy pod Kosířem
Voříškiáda
http://www.vorisek.org

30. 8. 2008 - Dvůr Králové
Podzvičínský Voříšek
http://www.podzvicinsky-vorisek.wz.cz

30. 8. 2008 - Zlechov
Sraz westíků 2008
http://www.westici.net

6. 9. 2008 - Poděbrady
Voříškiáda s výtěžkem věnovaným poděbradskému útulku
http://www.zkopodebrady.cz

13. 9. 2008 - Frýdlant nad Ostravicí
Beskydský Voříšek
http://cvicak.yc.cz

20. 9. 2008 - Tábor
Táborský psí kamarád
http://www.agility-tabor.wz.cz

1. nebo 2. týden v září 2008 - Brno
Voříškiáda (předběžný termín)
http://raystars.com

20. 9. 2008 - Domažlice
IV. ročník Chodské Voříškiády
http://www.kk-domazlice.wz.cz

21. 9. 2008 - Maršovice u Benešova
Natírání kotců - na tuto akci vítáme dobrovolníky, barvy i štětce zajištěny
http://www.cibela.cz

27. 9. 2008 - Maršovice u Benešova
Pochod v okolí Maršovic s venčením útulkových pejsků
http://www.cibela.cz

4. 10. 2008 - Bzenec
Happy Dog Day 2008
http://www.utulek-bzenec.estranky.cz

11. 10. 2008 - Strmilov u Jindřichova Hradce
Podzimní laškování s branností
http://www.cibela.cz

Máte-li někdo další tip, pište na pavel.vokaty@seznam.cz nebo na nástěnku. Přehled loňských akcí najdete tady, za spoustu pozvánek z této stránky děkuju Dejavu a jejímu webu www.utulky.estranky.cz.

Anketa pro psy nalezené nebo z útulku (první část)

2006-01-05T16:20:00.000+01:00

Adoptovali jste si psa z útulku nebo jste nalezli psa, ke kterému se nikdo nehlásil? Jaký je nebo byl? Ohodnoťte jeho povahu a zdravotní stav. K dispozici máte 11 odpovědí pro případ komplikovaných povah nebo více psů - vybrat můžete více možností (další hlasy můžete přidávat kvůli ochraně před hlasovacími roboty vždy po deseti minutách). Anketa má dvě části, protože najednou pojme jen 50 otázek.

Anketa od BlueBoard.cz

Druhá část >>

Ankety pro majitele útulkáčů i papíráků

2006-01-05T15:23:00.002+01:00

Od Dany Bočkové alias Dejavu

Milí chovatelé, rádi bychom poznali vaše zkušenosti se psy z útulků i od chovatelů. Odpovězte, prosím, ve dvou anketách - první je pro majitele útulkáčů a nalezenců, druhá pro majitele psů od chovatelů. V případě, že máte psa jak z útulku, tak od chovatele, odpovězte v obou. Zajímavé bude jejich srovnávání.

Anketa by měla zároveň posloužit k tomu, aby se lidé u psů z útulku nezaměřovali na výběr dle vzhledu, ale aby vybírali podle povahy a nepřibývalo tolik zklamaných majitelů útulkáčů a tolik psů vracených s negativní nálepkou "vrácen osvojitelem".

Podle předběžného průzkumu 60% útulkáčů lidi hodnotí jako bezproblémové nebo s lehčími problémy, které zvládli. Není vyloučeno, že u psů kupovaných to nebude v zásadě podobné procento. Myslím, že vaše odpovědi budou nesmírně cennými výpověďmi.

Třetí "oddychová" anketa je zaměřená na váš volný čas a aktivity se psy.

Anketa pro psy nalezené nebo z útulku

Anketa pro psy kupované

Anketa pro volný čas a aktivity

Voříškiády a další akce 2007

2006-01-05T14:55:00.000+01:00

24. 3. 2007 - Kralupy nad Vltavou
Voříškiáda
Pořadatel: ZKO 294 - Kralupy nad Vltavou - Střelnice
http://www.zkokralupy.estranky.cz

6. 5. 2007 - Šlapanice u Brna
Voříškiáda
Pořadatel: Kynologický klub Šlapanice
http://www.kkslapanice.com

19. 5. 2007 - Písek
Písecký voříšek 2007
Pořadatel: ZKO Písek
http://www.zkopisek.cz

19. 5. 2007 - Praha
II. ročník Osmičkového voříška
Pořadatel: Městská část Praha 8
http://www.kdkrakov.cz

19. 5. 2007 - Strmilov u Jindřichova Hradce
Strmilovský voříšek
Pořadatel: Kynologický klub Strmilov a útulek Malý Jeníkov
http://www.kotrcuvmlyn.estranky.cz

27. 5. 2007 – Polná u Jihlavy
Voříškiáda
Pořadatel: Kynologie Polná
http://www.volny.cz/snoz

2. 6. 2007 – Praha
Pražský voříšek 2007
Pořadatel: Svět psů
http://www.i-minerva.cz/svet_psu

9. 6. 2007 – Třeboň
I. ročník výstavy - Třeboňský voříšek
Pořadatel: Kynologická organizace Agility Třeboň
http://www.agility-trebon.estranky.cz

9. 6. 2007 – Ústí nad Labem
Útulek Fest 2007
Pořadatel: Ústecká kulturní platforma '98
http://www.utulekfest.cz

9. 6. 2007 – Vítkov u Opavy
Výstava voříšků a psů bez PP 2007
Pořadatel: Kynologický klub Vítkov
http://kkvitkov.unas.cz

10. 6. 2007 - Žatec
Voříškiáda a výstava psů bez PP
Pořadatel: ZKO Zátoč Žatec
http://www.zkozatoc709.estranky.cz

16. 6. 2007 – Kladno - Rozdělov
Kladenská voříškiáda
Pořadatel: ZKO Kladno – Rozdělov U zvonečku
http://www.kynologie-kladno.cz

14. 7. 2007 - Lanškroun
7. ročník výstavy kříženců a psů bez PP
Pořadatel: Canis centrum s.r.o.
http://www.caniscentrum.com

4. 8. 2007 - Hranice
V. Výstava voříšků a psů bez průkazu původu
Pořadatel: kruzelova@centrum.cz
http://www.sweb.cz/voriskiada

31. 8. - 2. 9. 2007 - Hrubý Jeseník
Stezkou vlka 2007
Pořadatel: Musher‘s club long hairy tails
http://www.stezkou-vlka.dogtrekking.info

1. 9. 2007 - Dvůr Králové nad Labem
Podzvičinský voříšek 2007
Pořadatel: ZKO Nový Svět Dvůr Králové nad Labem
http://www.novysvet.wz.cz

2. 9. 2007 - Blansko
III. ročník výstavy voříšků a psů bez PP
Pořadatel: Agility Blansko
http://www.agility-blansko.net

8. 9. 2007 - Litoměřice
Rock for Animals
Pořadatel: Psí útulek v Řepnicích
http://www.rfa.cz

8. 9. 2007 - Pohoří
16. ročník Pochodu Pro Psy Praha – Pohoří 5xP
Pořadatel: Obecně prospěšná společnost Střed Čech v Chotouni
http://www.obec-pohori.cz

9. 9. 2007 - Brno
Výstava voříšků a psů bez PP
Pořadatel: Chovatelská stanice Raystar´s
http://www.raystars.com

9. 9. 2007 - Kralupy nad Vltavou
Kralupská ťápota
Pořadatel: ZKO 294 – Kralupy nad Vltavou - Střelnice
http://www.zkokralupy.estranky.cz

15. 9. 2007 - Frýdlant nad Ostravicí
Beskydský voříšek
Pořadatel: Kynologický klub Frýdlant n.O.
http://www.cvicak.yc.cz

15. 9. 2007 - Praha
Barrandovský voříšek
Pořadatel: MO ČSSD - Praha 5
http://www.cz-pes.cz

15. 9. 2007 - Praha
Sen zvířat - největší umísťovací výstava v ČR
Pořadatel: Planeta zvířat
http://www.senzvirat.cz

22. 9. 2007 - Domažlice
III. Chodská "Voříškiáda"
Pořadatel: ZKO Domažlice
http://www.kk-domazlice.wz.cz

28. 9. 2007 - Kunětická hora
Výlet s chodským psem a německým špicem na Kunětickou horu
Pořadatel: psi.mysteria@email.cz
http://www.psi.mysteria.cz

29. 9. 2007 - Olomouc
Jsme tu pro vás - výstava voříšků a psů bez PP spojená s ukázkou psích sportů
Pořadatel: Kirican Olomouc
http://www.kirican.com

29. 9. 2007 - Zlín
II. ročník Podzimního setkání útulkových psíků a jejich páníčků
Pořadatel: Útulek pro zvířata v nouzi Vršava - Zlín
http://zlin.cz

6. 10. 2007 - Bzenec
Happy Dog Day 2007
Pořadatel: Liga na ochranu zvířat Bzenec
http://www.utulek-bzenec.estranky.cz

6. 10. 2007 - Strmilov
Podzimní laškování s branností 2007
Pořadatel: Chovatelská stanice Kotrčův mlýn a útulek Malý Jeníkov
http://www.kotrcuvmlyn.estranky.cz

13. - 14. 10. 2007 - Podkost
Pasení ovcí s ovčáckými psy
Pořadatel: Border Collie Club Czech Republic
http://www.bcccz.cz (PDF)

16. 12. 2007 - Kralupy nad Vltavou
Vánoční setkání s nadílkou pro pejsky
Pořadatel: Městský útulek pro psy
http://www.utulek-kralupy.estranky.cz

Data i místa konání se můžou v průběhu roku změnit, proto si raději vše dopředu ověřte na www stránkách pořadatelů. Další akce můžete hlásit na nástěnku nebo na e-mail pavel.vokaty@seznam.cz.

Anketa pro psy nalezené nebo z útulku (druhá část)

2006-01-05T14:22:00.000+01:00

Anketa od BlueBoard.cz

<< První část

České a slovenské rescue www

2006-01-05T11:54:00.020+01:00

Chrti v nouzi
Občanské sdružení Möbius zprostředkovává adopci greyhoundů, lurcherů a galgů z Irska a Španělska. Zatímco průměrný věk chrtů je 12 - 13 let, ve zmiňovaných zemích se dožívají jen 3 - 4. Všichni pejsci jsou vykastrovaní, očipovaní a mají platný mezinárodní očkovací průkaz.
http://www.chrtivnouzi.cz

Nadační fond Pes v nouzi
Fond pomáhá v těchto čtyřech oblastech: 1) umísťování psů do nových domovů (umísťovací výstavy, financování inzerce pejsků v různých médiích, podpora adopčních programů, doprava pejsků do nových domovů a mnoho dalšího), 2) akutní a nutná veterinární péče (jde o příspívání na operace a veterinární ošetření tam, kde je ohrožen život zvířete, dále pomoc s financováním veterinární péče a vybavení tam, kde se jich v útulcích nedostává), 3) akutní rekonstrukce útulků (stavby, úprava, zateplování a rozšíření kotců), 4) podpora projektů proti týrání zvířat (SOS linka, osvětové programy na školách, změna zákona a jiné programy). Zdrojem prostředků jsou dary a veřejné sbírky.
http://www.pesvnouzi.cz

Adopce chrtů, GACR - Greyhound Adoption Czech Republic
Činností občanského sdružení je pomoc adoptovaným bývalým dostihovým chrtům z Irska. Tito psi, kteří nejsou zvyklí žít v rodinách, ale jen v klecích za každodenního treninku na trenažérech za podpory anabolik a jiných dopingů k dosažení nejvyšších výkonů na dostihových dráhách, jsou po vyčerpání potenciálu výkonnosti a dosažení určitého věku vyřazováni a jejich život závisí na úspěšnosti adopce. Pomáháme novým majitelům s výchovou a socializací - začleněním psů do normálního života.
http://www.adopcechrtuforum.cz

Adpoce chrtů
Z webu: Každodenní život anglických a španělských chrtů není příliš veselý, i když vás okolí dostihu úporně přesvědčuje o opaku. Majitel nebo trenér takových psů sice líčí krásu dostihů, ale to je v řadě případů jen zastírání toho, že posláním těchto chrtů je jen vydělávání peněz. To nejsou jen jednotlivci, ale i každá dráha vlastní někdy i stovky zviřat, která mají pobavit a vydělat. Tento web se věnuje adopci vysloužilých závodníků do ČR.
http://www.adopcechrtu.info

Nadační fond Irský vlkodav
Z webu: Všichni jsme majiteli nebo příznivci irských vlkodavů. Toto plemeno je naše nejoblíbenější, i když máme samozřejmě rádi všechny psy a všechna zvířata. Pomáhat všem je ale naprosto nereálné. Budeme rádi, když nám pomůžete shromáždit prostředky na pomoc psům se smutným osudem tam, kde je tato pomoc závislá na finančních prostředcích. Do složité životní situace se může dostat každý z nás a s námi i naši psi.
http://www.irskyvlkodav.cz

Česká televize - Chcete mě?
Z webu: Ochrana zvířat je citlivá oblast našeho života. Stejně jako přibývá lidí, kteří si uvědomují cenu vlastního kvalitního života a dopřávají ho i svým zvířatům, stejně tak narážíme na lhostejnost, bezcitnost a tzv. ekonomické zájmy, kterými je obhajována i vyslovená krutost a lajdáctví. Pořad Chcete mě? se snaží tyto případy najít, pojmenovat a informovat o nich.
http://www.ceskatelevize.cz/chceteme

Česká televize - Psí život
Kontroverzní pořad České televize. Podle ČT jde o "dojemný, láskyplný a strhující televizní pořad o psech, kteří hledají nový domov", kde se formou reality show hledá nový majitel pro nechtěné zvíře. Podle řady ochránců zvířat se jedná o paskvil, kde "místo vážné nemoci majitele či úmrtí v rodině a podobných důvodů ... se v pořadu ukazovaly majitelky s banálními důvody, ze kterých neuměle čouhal základní fakt, že pes se jim prostě do současného života nehodí a oběžuje je se o něj starat". Petici za stažení najdete zde.
http://www.ceskatelevize.cz/psizivot

Hafici.cz (bývalí Nalezenci.cz)
Komunitní portál pro psy a milovníky psů se sekcí Nalezenci, kde si můžete projít nabídky útulků nebo si zadat vlastní inzerát.
http://www.hafici.cz

Miláčkové.net - internetový útulek
Z webu: Pokud hledáte kočku či psa z útulku, jste na správném místě. Jsme e-útulek, nabízíme psí i kočičí útulky z celé ČR. Návštěvníci mohou hledat zvířátka podle nejrůznějších kritérií, mezi nejzajímavější jistě patří hledání dle lokality a konkrétních azylů z naší nabídky. Nechceme však pouze nabízet osvojení, chceme poskytovat i rady všem lidem, kteří se k němu chystají.
http://www.milackove.net

Psí web Českého rozhlasu
Z webu: Týrání zvířat je běžnou denní realitou. Existují spousty usvědčujících snímků a videonahrávek, které obsahují hrůzostrašné záběry. Je humánní je umisťovat na internetu či vysílat v televizi ? Je to vždy snaha o podání svědectví nebo jenom cesta ke zvýšení návštěvnosti či sledovanosti ? Podělte se o svůj názor na psím webu Českého rozhlasu.
http://www.rozhlas.cz/psi/portal

Miláčikovia.sk
Server Miláčikovia.sk je veřejný internetový server poskytující různé služby jak chovatelům tak i firmám. Na svých stránkách nabízí mimo jiné zprávy, encyklopedii, e-shop, poradnu, seznam 100% animal friendly míst na Slovensku nebo vlastní internetovou televizi pro milovníky zvířat.
http://www.milacikovia.sk

TV Miláčikovia.sk
První internetová televize pro milovníky zvířat na Slovensku. Svým divákům nabízí příběhy, reportáže z útulků, postřehy domácích chovatelů, názory odborníků, rady veterinárních lékařů a mnoho dalšího...
http://www.milacikovia.sk/kategoria/TV

Národní registr majitelů zvířat
Národní registr majitelů zvířat je web věnovaný čipovaným zvířatům. Jde přes něj dohledat ztraceného majitele, ověřit si číslo čipu, přispět do dobročinné sbírky Pes 2011, informovat se o speciálním pojištění nebo navštívit inzerci ztracených a nalezených psů a koček. Zabezpečená část je rozdělená pro veřejnost a pro veterináře.
http://www.narodniregistr.cz

Cibela
Z webu: Hlavním podnětem pro založení Cibela o.s. je neutěšený stav útulků - nejenom psích. Nestátní nepobírají žádné dotace a tak často bilancují na hranici existenčního kolapsu, těm bychom chtěli pomáhat díky laskavosti sponzorů kterých si velmi vážíme. Máme v plánu podporovat různé akce, kde dochází k setkání majitelů nejenom psů s průkazem původu a ty zapojit do kynologického dění. V neposlední řadě chceme působit u nás na poli neoraném - přednášky ve školách a školkách a samozřejmě dopřát i psí radovánky dětem z dětského domova.
http://cibela.cz

Virtuální adopce útulku Skřivany
Virtuální adopce je jen jedna z možných pomocí skřivanskému útulku - do ní jsou zařazeni psi, kteří z nějakého důvodu nejsou vhodní k adopci do jiné rodiny - staří, nemocní, nekontaktnost s člověkem, náročná péče a příliš dlouha doba pobytu v útulku. U většiny pejsků, které máte možnost vidět na fotografiích, jde o kombinaci několika aspektů.
http://www.utulek-skrivany.wbs.cz

Opuštěný.cz
Z webu: Vítáme Vás na stránkách, které si vzaly za úkol pomáhat opuštěným zvířatům najít si nové majitele a nešťastným lidem najít svého zatoulaného miláčka. Stránky jsou otevřené všem, kteří chtějí přispívat ať už fotografií, zajímavým článkem nebo radou v diskusním fóru. Fotografie psů k adopci najdete v menu v sekci "Hledáte zvířatko?".
http://www.opusteny.cz

Rudolf Desenský - psycholog psů
Rudolf Desenský je psí psycholog se specializací a praxí na převýchovu psů. Kromě výcviku těžko zvladatelných jedinců provozuje i psí poradnu a mikroazyl.
http://www.psycholog-psu.com

Příběhy psů z útulků
Z webu: Vítejte na stránkách příběhů útulkových pejsků. Někteří našli domov, další na něj stále čekají, pár se jich domova nedočkalo. Chtěla bych, aby web dodal odvahy lidem, kteří se stále útulkových psů bojí a váhají s jejich adopcí, a aby poznali, kolik zvířat se dostane do útulku bez vlastního přičinění a jak skvělí to mohou být společníci člověka.
http://www.psi-pribehy.estranky.cz

Dejte nám šanci - staří a handicapovaní psi
Z webu: Mezi psem a člověkem bylo vždy zvláštní pouto, které vytvořilo přísloví, že „pes je nejlepší přítel člověka“. Nemáte snad svého nejlepšího psího kamaráda a rádi byste si u sebe udělali malinkaté místečko pro dalšího, který Vás opravdu potřebuje? Tohle místo je právě pro Vás.
http://www.dejtenamsanci.estranky.cz

Útulok.sk (SK)
Z webu: Výmenná "burza" psov, mačiek a iných domácich zvierat, virtuálny útulok, možnosť priamej inzercie záujemcov o odovzdanie alebo adopciu, teda obidvoma smermi. Na našej stránke môžu inzerovať ľudia, ktorí ponúkajú zviera na adopciu ako aj záujemcovia o osvojenie zvieraťa. Výlučne privátne osoby, útulky, domáce depozity apod.
http://www.utulok.sk

Psy SOS (SK)
Z webu: Naše ciele sú veľmi podobné tým, ktoré sme si stanovili pri zakladaní OZ MačkySOS. Zo psieho pohľadu to sú najmä tieto: Pomáhať útulkom i súkromným ochrancom zvierat pri propagácii psíkov na adopciu a prezentácii jednotlivých v databáze na stránke, podporovať a zastrešovať internetovskú stránku www.psysos.sk, sprístupniť a vysvetľovať problematiku chovu psov, spolužitie psov a zodpovednosť majiteľa k svojmu psovi a okoliu.
http://www.psysos.sk

Únia vzájomnej pomoci l'udí a psov U.V.P. (SK)
Z webu: Stránka U.V.P. je zameraná na pomoc zvieratám na východnom Slovensku. Obsahuje aktuálnu ponuku zvierat, virtuálnu adopciu, rubriku strát a nálezov. Vďaka zanieteným nadšencom realizujeme činnosti spojené s osvetovými besedami či ukážkami na školách, canisterapiou, tréningom záchranárskych psov, výcvikov pre verejnosť, športovo-kultúrnymi podujatiami. Bojujeme za to, aby Košice mali adekvátny útulok, ktorý bude súčasťou Strediska vzájomnej pomoci ľudí a zvierat.
http://www.uvp.sk

Psia duša (SK)
Z webu: Tento web - Psia duša by mal pomôcť opusteným a bezbranným zvieratám . Bude sa venovať zvieratám, ktoré: potrebujú nový domov, potrebujú pomoc, sa stratili alebo našli, majú zdravotný problém alebo handicap, a aj všetkým ostatným.
http://www.psiadusa.sk

2. šanca (SK)
Z webu: Vítame Vás na weblogu, ktorý má slúžiť na pomoc starým a handicapovaným psíkom, ktorí nemajú rovnaké šance na umiestnenie ako zdravé, mladé psy. Nechcete aj Vy domov verného a milujúceho priateľa? Pozrite si ponuku starých a handicapovaných psíkov zo slovenských útulkov alebo od súkromných osôb a vyberte si toho správného.
http://www.2-sanca.wz.cz

Víte o dalších internetových rescue projektech, které na této stránce chybí? Napište mi o nich. Buď na nástěnku nebo na pavel.vokaty@seznam.cz. Totéž platí i o jiných odkazech na zajímavé stránky, které se opuštěným nebo nalezeným psům věnují.

Chrtí adopce u nás a ve světě

2006-01-03T14:09:00.006+01:00

Chrti v nouzi (new)
Česká republika
http://www.chrtivnouzi.cz

Adopce chrtů
Česká republika
http://www.adopcechrtu.info

Adopce chrtů, GACR - Greyhound Adoption Czech Republic
Česká republika
http://www.adopcechrtuforum.cz

Chrti v nouzi
Česká republika (Klub chovatelů chrtů)
http://www.chrti.com

Vlkodavové a deerhoundi v nouzi
Česká republika
http://www.wdk.cz/cz/diskuse

Nadační fond Irský vlkodav
Česká republika
http://www.irskyvlkodav.cz

Klub chovatel'ov chrtov
Slovensko
http://www.netspace.sk/chrty

SOS Galgos
Španělsko
http://www.sosgalgos.com

Galgos Sin Fronteras
Španělsko
http://www.galgosinfronteras.org

Windhunde in Not
Rakousko
http://www.windhunde-in-not.at

Die Spanische Tiernothilfe
Rakousko
http://www.spanischetiernothilfe.at

Far form fear
Německo
http://www.far-from-fear.de

Greyhound Protection International e.V.
Německo
http://www.greyhoundprotection.de

Initiative WindhundeHilfe e.V.
Německo a Holandsko
http://www.windhundhilfe.de

Windhunde in Not e.V.
Německo a Holandsko
http://www.windhunde-in-not.org

Greyhounds Rescue Holland
Holandsko
http://www.greyhoundsrescue.nl

Greyhounds in Nood
Holandsko
http://www.greyhoundsinnood.nl

Stichting Galgo Rehoming Foundation
Holansko
http://www.galgorehoming.nl

Scooby Belgium
Belgie a Holandsko
http://www.scoobybelgium.be

SOS Levriers
Francie
http://www.sos-levriers.org

Happy Land für Windhunde
Švýcarsko
http://www.happy-land.ch

New Graceland
Švýcarsko
http://www.newgraceland.org

Foreningen for Galgoer i Nod
Dánsko
http://www.galgo-sos.dk

British Greyhounds Retired Database
Velká Británie
http://www.greyhound-data.com

The Greyhound Action International
Velká Británie
http://www.greyhoundaction.co.uk

Greyhound Compassion
Velká Británie
http://www.hounddog.org.uk

Greyhound Action Scotland
Skotsko
http://www.greyhoundactionscotland.org.uk

American European Greyhound Alliance
Evropa a USA
http://www.ameurogreyhoundalliance.org

Greyhound Gang
USA
http://www.greyhoundgang.org

Greyhound Friends, Inc
USA
http://www.greyhound.org

Greyhound Friends of North Carolina
USA
http://www.greyhoundfriends.com

Greyhound Protection League
USA
http://www.greyhounds.org/gpl

Steel City Greyhounds
USA
http://www.steelcitygreyhounds.org

Greyhound Adoption League of Texas
USA
http://www.greyhoundadoptiontx.org

Renewed Life for Greyhounds
USA
http://www.renewedlife.org

Greyhounds as Companions
USA
http://www.greyhoundsascompanions.com

Golden State Greyhound Adoption
USA
http://www.goldengreyhounds.com

Galgo Rescue International Network
Mezinárodní projekt
http://www.galgorescue.org

The Scooby Experience
Mezinárodní projekt
http://www.scoobyexperience.com

Operation Scooby
Mezinárodní projekt
http://operationscooby.org

Adopt a Greyhound
Mezinárodní projekt
http://www.adopt-a-greyhound.org

CG Magazine – The Magazine for Greyhounds Adopters, Owners and Friends
Mezinárodní projekt
http://www.adopt-a-greyhound.org

Další zajímavosti pro inspiraci

KIAC Internet Radio
Germany
http://iacmusic.com

PETA - People for the Ethical Treatment of Animals
Mezinárodní projekt
http://www.peta.org

Seal Alert S.A.
Jihoafrická Republika
http://www.sealalert.org

BETA - Beirut for the Ethical Treatment of Animals
Libanon
http://animals.beirut.com

World Society for the Protection of Animals
Velká Británie
http://wspa.org.uk

English info

2006-01-02T12:29:00.000+01:00

This blog is a guidepost to the Czech and Slovak online dog's shelters and other dog's rescue projets. Currently only in Czech.

Thank for your visit.

Nejstaršímu psovi světa je více než 28 let

2006-01-01T18:04:00.012+01:00

Manželský pár z britského hrabství Derbyshire se pokouší dokázat, že jejich pes je nejstarší na světě. Fenka Bella pochází z psího útulku a je jí údajně více než 28 let, což by odpovídalo zhruba 200 rokům u člověka, napsal zpravodajský server BBC News.

Majitel křížence, šestasedmdesátiletý David Richardson, si přinesl Bellu před 26 lety z útulku. V té době jí podle Richardsona již byly nejméně tři roky. Na pejskovi jsou pochopitelně znát stopy stáří. Málo jí, protože má jen dva zuby, ale stále ještě dokáže chodit do parku na procházky. Pan Richardson se původně domníval, že jeho čtyřnohý miláček by mohl být nejstarší v Británii.

Byl prý ale později šokován zjištěním, že věk fenky by jí zajistil první místo na světě. V útulku Královské společnosti na ochranu zvířat (RSPCA) se ale o Belle nezachovaly žádné záznamy a bez ověřené dokumentace nemůže být zapsána do Guinnessovy knihy rekordů.

Lidové noviny a BBC News, 23. 5. 2008

Greyfriars Bobby – život za hřbitovní zdí

2006-01-01T16:47:00.002+01:00

Greyfriars Bobby je příběh psa, který se ani po smrti svého pána nesmířil s tím, že by měl žít sám. Když totiž Bobbův pán - edinburghský strážník John Gray - 15. února 1858 zemřel na tuberkulózu, odstěhoval se jeho pes na hřbitov za ním.

Uvelebil se na náhrobku a hrob opouštěl jen ve chvíli, kdy se chtěl najíst nebo schovat před deštěm. Hřbitov, na kterém teď Bobby bydlel, se rozprostíral okolo kostela Greyfriars Kirk ve staré části Edinburghu. Tak Bobby získal svou novou přezdívku - Greyfriars Bobby.

Zanedlouho se stal místní kuriozitou a maskotem. Žrádlo dostával z nedaleké restaurace a ukrýt se před nepřízní počasí se mohl vždy v některém z domů v sousedství. Hřbitov ale neopustil - prožil na něm nakonec celých čtrnáct let.

Bobbyho spokojený život neohrozila ani nová vyhláška omezující pohyb toulavých psů, která ve Skotsku vešla v platnost roku 1867. Za psa se nejen osobně zaručil sir William Chambers ze spolku Scottis Society for the Prevention of Cruelty to Animals, ale zaplatil za něj i všechny nutné poplatky.

Bobby žil u hrobu svého pána až do roku 1872, kdy přirozenou cestou pošel. Nemohl však být pohřben přímo na hřbitově (kvůli vysvěcení), tak mu lidé přichystali místo posledního odpočinku ve hřbitovní bráně. Na jeho náhrobku stojí: "Greyfriers Bobby - zemřel 14. ledna 1872 ve věku 16 let. Nechť je jeho věrnost a oddanost vzorem pro nás všechny".

Dnes si jeho jméno přivlastnila hospůdka, stojící přímo proti hřbitovu. Když před ní přibyla Bobbyho soška, otočil si ji hospodský zády k sobě, aby se jeho podnik dostal do hledáčků zvědavých turistů. Bobby se totiž během let stal nejen skotskou celebritou, ale jeho pomník i vyhledávaným výletním místem.

Wikipedia

Hledají se dva ovčáci - Uhřice okres Hodonín

2006-01-01T16:13:00.000+01:00

Pomozte najít dva německé ovčáky. Pes In - 7 let s PP, vlkošedý a fenečka Sanny - 2 roky, dlouhosrstá. Ztratili se ze dvora z obce Uhřice okres Hodonín dne 27. listopadu 2006.

Do dneška (4. června) jsme inzerovali kde se dá, obvolali všechny obce, veterináře atd. Nikdo je ani neviděl, ani jednoho - což je podivné. Pokud by utekli, zdržovali by se poblíž, ale nikdy neutekli. Jsou vycvičení a hodní, hodně fixovaní na sebe. Nabízíme odměnu 10 000,- Kč.

Prosíme o jakoukoli zprávu.
Děkujeme

Burianovi

Tel.: 776 198 819
E-mail: renyburianova@seznam.cz

Džok - krakovský pomník psí věrnosti

2006-01-01T15:39:00.002+01:00

Jmenoval se Džok a byl to podvraťák. Nebo řekněme raději vořech. Zkrátka - otec = pes neznámý. Dnes má v Krakově přímo pod hradem Wavel pomník. Pomník psí věrnosti. Bronzovou sochu sedícího psa podívajícího packu obklopují lidské dlaně.

Byl podzim 1994 a Džok jel se svým pánem rozhrkaným wartburgem do centra Krakova. Na kruhovém objezdu těsně před mostem přes řeku Vislu dostal jeho pán infarkt. Sanitka ho odvezla do nemocnice. Džok zůstal na místě, kde viděl svého pána naposledy. Čekal devět měsíců a nedočkal se! "Celou zimu přečkal na tom kruhovém objezdu. Lidé mu sem nosili jídlo. Já jsem tu také několikrát byla," říká paní Barbara, která kolem místa, kde Džok sedával, chodila na procházku se svou fenkou. "On ale bohužel nedůvěřoval lidem. A tak než stačil k hozenému jídlu dojít, odnesly mu to vrány. Byl moc hubený, chudák."

Džoka si přece jen ochočila penzionovaná učitelka zeměpisu Marie Müllerová, která si ho v létě 1995 odvedla domů. "První noc strávil na půdě a teprve tu další se odvážil do jejího bytu, kde společně s ní a jejím malým psem bydlel tři roky," vypráví o dalším osudu věrného psa paní Jadwiga Osuchowa, předsedkyně krakovského Sdružení pro ochranu zvířat. Právě tento spolek stál u zrodu Džokova pomníku na krakovském nábřeží Litvy.

Paní Barbara, kterou jsme potkali s její fenkou Janunou, vzpomíná, že Džok byl tak poslušný, že nebylo třeba ho uvazovat na vodítko. "On chodil u nohy. Co chvíli zvedal hlavu a tlamou se té paní otíral o ruku. Takové bylo mezi nimi dvěma citové pouto," vzpomíná paní Barbara.

Když nová majitelka Džoka zemřela, odvezli ho do útulku. Tam ale nevydržel dlouho. Utekl a skočil pod vlak. Tedy skočil - možná vběhl. Mezi Krakovany ale koluje legenda, že věrný pes Džok po ztrátě i svého druhého pána spáchal sebevraždu. "Já to nevylučuji, i když někteří lidé velmi ostře protestují proti takovému výkladu té nešťastné události. Myslím si, že on zkrátka ztratil chuť žít. Jeho pud sebezáchovy nebyl už tak silný," říká předsedkyně Sdružení pro ochranu zvířat.

Od května má pes Džok na promenádě pod hradem Wavel svůj pomník. Kousek vedle plastiky mýtického krakovského draka. Ani osud pomníku ale nebyl jednoduchý. Někteří krakovští radní považovali myšlenku postavit pomník psovi, jako symbolu věrnosti, za nesmysl. "Kam ten svět spěje! Pomníky se mají stavět lidem, a ne psům," říkali. Jejich liberálnější kolegové je ale přehlasovali, a tak pomník, na který město nemuselo dát ani groš, přece jen stojí. Jde možná o první sochu, kterou odhaloval někdo jiný než člověk. Svému psímu kamarádovi, kterého ani neznala, pomník odhalila fenka Keyty. Brala svou roli velmi vážně, protože věděla, že za ni dostane od pána odměnu - míček a gumové kolečko. Tak moc se měla k odhalení pomníku, že málem dala té slavnostní události rychlejší spád.

Psa Džoka i jeho pomník na nábřeží Visly přijali obyvatelé Krakova za své. Už dnes má Džok odlitý z bronzu vyleštěný čenich a packu od toho, jak ho po nich kolemjdoucí hladí. Možná v nich ta socha vyvolává to samé, co ve mně. Tak smutné psí oči jsem ještě neviděl.

Rozhlas.cz

Tajemství svatého psa - o marném boji církve s pověrou

2006-01-01T15:38:00.006+01:00

Jean-Claude Schmitt (1946) měl štěstí, které historika potká jen jednou za život. Na základě krátkých mravoučných pojednání dominikána Štěpána z Bourbonu ze 13. století se mu podařilo vypátrat příběh plný rituálů, pověrečných praktik a prastarých kultů, jež měly navrátit nemocným dětem ztracené zdraví a vyrvat je z moci ďábla. Popsal ho v knize Svatý chrt.

Venkované, které Štěpán coby kněz zpovídal, mu vyprávěli, že v lyonské diecézi nosí ženy nemocné děti k jistému svatému Guinefortovi. A protože Štěpán tohoto světce neznal, začal se po něm pídit. Dospěl k hrůznému zjištění. Oním světcem nebyl žádný raně křesťanský mučedník, nýbrž pes.

Faunové a démoni

Svatý Guinefort údajně zachránil dítě hradního pána před hadem, který je chtěl uštknout. Když se pán s ženou vrátili domů, uviděli kolem kolébky tratoliště krve a lekli si, že pes dítě zabil. V návalu zoufalství jej zabili a hodili do studny. Když pak zjistili svůj omyl, zasázeli kolem psího hrobu na památku stromy. Brzy potom, co pánův hrad zanikl, začaly na "svaté místo" přicházet ženy z blízkého okolí se svými nemocnými dětmi.

Za pomoci jedné staré ženy, čarodějnice, pak churavé děti převlékaly a přehazovaly si je mezi stromy, podrobily je zkoušce ohněm a nechávaly je napospas faunům a démonům ve víře, že jestli jim zdravé děti nějaká zlá moc vyměnila za nemocné, teď jim je opět vrátí. Pokud děti zkoušky přežily, ještě je devětkrát ponořily do řeky. Mnich Štěpán, který v takových pohanských pověrách viděl ďábla, nechal psa vykopat, háj pokácet a vše spálit.

Kdyby měl Jean-Claude Schmitt k dispozici pouze Štěpánovo vyprávění, napsal by na jeho podkladě studii možná cennou, ale každopádně zajímavou jen pro úzký okruh odborníků. Schmitt si však přibral na pomoc archeologii a etnografii a vyšel svému štěstí vstříc. Podařilo se mu doložit něco tak překvapivého, že tím zaujal i laickou veřejnost. Zjistil, že obdobné rituální úkony byly na stejném místě, kde se nacházel hrob svatého psa Guineforta, praktikovány až do konce 19. století. I když během staletí došlo ke zjednodušení původní podoby kultu a dítě bylo jen přineseno na posvátné místo, kde byly následně obětovány jeho šaty, boty a drobné mince, podle Schmitta vytrvalost rituálů jednoznačně svědčí o marném boji církevních autorit s lidovými tradicemi a s lidovou vírou.

Schmittovi se úplně nepodařilo prokázat, že povědomí o svatém psu skutečně kontinuálně přetrvalo ze středověku až do konce 19. století - je totiž možné, že bylo přerušeno a potom znovu oživeno až učenci druhé poloviny 19. století, kteří uvedli v život zapomenutý příběh Štěpána z Bourbonu a léčitelského psa Guineforta. Přesto je jeho kniha skvělým dokladem koexistence a vzájemného prostupování lidové kultury s kulturou učeneckou.

Zároveň Schmitt ukazuje ještě jinou zajímavou věc. Podle jeho tvrzení se zdá, že v moderní době rozšířené představy o středověké absenci citových pout mezi rodiči a dětmi, kdy děti byly brány jen jako "malí dospělí", jsou zcela pomýlené.

Respekt

Anketa o nejoblíbenější stránky plemen v nouzi

2006-01-01T15:30:00.000+01:00

Anketa skončila 11. února 2007, vyhlášení najdete v Konkrétních plemenech v nouzi.

Balto – aljašská odysea

2006-01-01T15:25:00.006+01:00

Doktor Curtis Welsh seděl ve své ordinaci, když do dveří vstoupil rozrušený eskymácký muž a žádal o rychlou pomoc. Jeho dvě děti mají vysokou teplotu, špatně se jim dýchá a polyká. Záškrt - blesklo lékaři hlavou, když o něco později vyšetřoval zanícená hrdla dětí. Vzápětí tu myšlenku zavrhl.

Na severu Aljašky se tahle mimořádně infekční, životu nebezpečná nemoc nevyskytla už přes dvacet let. Bylo nepravděpodobné, že by se záškrt objevil teď uprostřed zimy.

Jenže obě děti záhy zemřely a na dveře ordinace zaklepali další vyděšení rodiče. Po pár dnech už doktor Welsh nepochyboval o tom, že v městečku Nome vypuká epidemie. Byl leden roku 1925, venkovní teplota klesala k minus padesáti stupňům a nejbližší železniční stanice byla vzdálená více než 1000 kilometrů přes ledovou pustinu.

Guvernérova štafeta

Příběh, který následoval, vešel do historie pod názvem Závod do Nome a dobře by se vyjímal v příručkách krizového managementu jako příklad dokonale zvládnuté katastrofy. Doktor Welsh, jenž měl k dispozici pouze prošlé a nefunkční sérum proti záškrtu, narychlo svolal krizovou radu města a poslal telegram s žádostí o pomoc do všech koutů Aljašky. Bylo mu jasné, že inuitské domorodce, kteří mají velmi špatnou imunitu vůči bělošským infekcím, dokáže záškrt během krátké doby zcela zničit.

Potřebné léky se na Aljašce našly, ale ve vzduchu visela otázka, jak je do Nome dopravit. Přístav byl zamrzlý, nejbližší železnice v nedohlednu a počasí nepřálo ani leteckému transportu. Zvažovanou leteckou misi nakonec z bezpečnostních důvodů zakázal guvernér, a zbývala tedy poslední možnost: psí spřežení. Nome už tou dobou hlásilo dvě desítky nemocných, takže bylo jasné, že sérum je nutné dopravit co nejrychleji.

Téměř jedenáct set kilometrů dlouhou cestu arktickou zimou by ovšem bez odpočinku stěží zvládla jedna psí smečka, a tak guvernér nařídil zorganizovat štafetu, která pojede dnem i nocí. Dvacet nejlepších jezdců rozesetých v zapadlých vesnicích a na samotách dostalo pokyn, kdy a kde mají očekávat devítikilovou zásilku léků a urazit s ní další desítky mil aljašskou zimou směrem k Nome. Národnostní složení týmu odráželo, že Aljaška se během zlaté horečky proměnila v multikulturní výspu - své psy do saní zapřahali místní a sibiřští Inuité, Američané, Norové i indiáni.

Byla to drsná cesta. První z mužů, William D. Shannon, řečený Divoký Bill, převzal zásilku antitoxinu na nádraží ve městě Nenana 27. ledna. Se svými devíti psy dorazil na první předávku druhý den ve tři hodiny ráno. Teplota klesala pod minus padesát stupňů a Shannon dojel s tváří zčernalou omrzlinami. Dva psi cestu nepřežili. Na druhého jezdce museli po příjezdu do cíle lít hrnce horké vody, aby oddělili jeho ruce přimrzlé k saním. Panovala polární noc a párkrát se stalo, že léky vypadly ze saní a muž je musel holýma omrzajícíma rukama poslepu hledat. Občas řádila taková sněhová vichřice, že ze saní nebylo vidět ani na prvního psa. Dvakrát se stalo, že spřežení minulo místo předávky a muselo pak ujet dvojnásobnou trasu, a jednomu jezdci během cesty umrzli dva psi, takže se musel do čela saní zapřáhnout sám.

Zatraceně dobrej pes

Díky rádiovému signálu věděla o aljašském dramatu celá Amerika - "závod milosrdenství" vzrušeně prožíval rozhlas i noviny. "Naděje roste, jezdci se blíží," psal clevelandský zpravodaj prvního února 1925. Málokdo ovšem čekal, že dorazí už nazítří. V půl páté ráno zabušil na dveře banky v Nome promrzlý muž. "Zatraceně dobrej pes," utrousil prý ještě s pohledem upřeným na vůdčí zvíře své smečky, když mu otevřeli. Pak zkolaboval vyčerpáním. V rukách držel sérum, které pět dní, sedm hodin a třicet minut putovalo napříč zmrzlou zemí. Vystačilo pro třicet nemocných - tou dobou jich ve městě bylo dvacet osm.

Happy end Ameriku uchvátil a právě tažní psi se stali jeho hlavními hrdiny. Šestiletý sibiřský husky Balto, který vedl smečku v posledním úseku cesty, o pár měsíců později pózoval v sochařském ateliéru a jeho pomník dodnes stojí v newyorském Central Parku. Spolu s dalšími psy jej pak jejich majitel vzal na letní turné napříč Spojenými státy, nadšení veřejnosti ještě posílil hollywoodský film o závodu. A pak se na psy zapomnělo.

Až když o pár let později clevelandský byznysmen George Kimble navštívil jakési pochybné muzeum kuriozit a všiml si, že tu v dosti zuboženém stavu žije smečka hrdinů z Nome, Amerika si znovu vzpomněla. Huskyové několikrát změnili vlastníka, a nakonec skončili takhle špatně. Kimble okamžitě nabídl jejich majiteli, že smečku odkoupí, ale ten si řekl na tehdejší dobu astronomickou částku 2000 dolarů. A konal se druhý happy end. Cleveland uspořádal veřejnou sbírku - traduje se, že děti na školách sbíraly drobné do klobouku, aby mohli být někdejší zachránci zachráněni. Vykoupený Balto a jeho kolegové se dočkali uvítací veselice na hlavním náměstí v Clevelandu a pak dožili v místní zoologické zahradě. První den se na ně prý přišlo podívat 15 000 lidí.

Respekt

Faith - příběh dvounohé fenky

2006-01-01T15:25:00.005+01:00

Faith se narodila těsně před Vánocemi 2002 v Oklahoma City v USA. Na svět přišla se silným postižením - celá pravá přední noha ji chyběla a levá byla dost zdeformovaná. I když ve vrhu bylo víc hendikepovaných štěňat, jedině Faith se v prvních dnech dokázala udržet při životě. Neměla to lehké - fenka Princess, která ji porodila, ji od sebe odstrkovala a upozaďovala od ostatních zdravých štěňat. Instiktivně cítila, že zvíře s takovým hendikepem by dřív nebo později stejně zemřelo. Faith se však podařilo přežít, až si ji 21. ledna 2003 k sobě vzala rodina Stringfellowých ze sousedství. Objevil ji jejich syn Reub.

Pak už to šlo ráz na ráz - fenka se pomalu vzpamatovala, s pomocí Strigfellowých se naučila nejdřív skákat po zadních a nakonec po nich i obstojně chodit. I když jí museli nechat v sedmi měsících zbývající přední nohu odstranit, byla natolik silná, že se už bez ní obešla úplně. V současné době je Faith jediným známým psem na světě, který se naučil pohybovat jen po zadních nohách.

Faiththedog.net

Slavní nebožáci a dobroduzi

2006-01-01T15:09:00.014+01:00

Lajka
Fenka, která dobyla vesmír
Celý článek

Bělka a Strelka
A další psí kosmonauti
Celý článek

Nipper
Hvězda gramofonového průmyslu
Celý článek

Little brown dog
Kauza, která rozdělila Anglii
Celý článek

Balto
Aljašská odysea
Celý článek

Owney
Maskot amerických pošťáků
Celý článek

Tajemství svatého psa
O marném boji církve s pověrou
Celý článek

Blondi
Za věrnost cyankáli
Celý článek

Greyfriars Bobby
Život za hřbitovní zdí
Celý článek

Hačikó Šibuja
Pes, který se zapsal do historie Japonska
Celý článek

Faith
Příběh dvounohé fenky
Celý článek

Džok
Krakovský pomník psí věrnosti
Celý článek

O dalších zajímavých osudech se dočtete na Wikipedii.

Owney - maskot amerických pošťáků

2006-01-01T15:07:00.002+01:00

Příběh Owneyho je typický příklad toho, jak se z neznámého tuláka může postupem času stát téměř světová celebrita, která své místo najde i ve školních osnovách.

Owneyho cesta na výsluní začala v roce 1888, kdy si zatoulaného psa u jednoho poštovního vagónu všiml v Albaně ve státu New York poštovní úředník. A protože se mu psa zželelo, ustlal mu v práci na prázdných poštovních pytlích a nechal ho jednu noc přenocovat. Owney si ale tak zamiloval vůni poštovních vaků, že se od nich nechtěl hnout, na poště zůstal a začal sám od sebe místní pošťáky doprovázet se zásilkami na nádraží. Tím jim přilnul k srdci tak, že si ho na poště nejenom nechali, ale začali ho brát s sebou i na cesty.

Tak se stalo, že Owney zanedlouho začal cestovat nejen po New Yorku, ale později i po celých státech. Albanští poštovní úředníci si Owneayho adoptovali jako svého neoficiálního maskota a začali ho vysílat na delší cesty po USA spolu s poštovnímy zásilkami.

Stalo se zvykem, že si Owney na obojku přivezl z každého místa, které navštívil, kovovou známku. Jak jich ale postupem času přibývalo a Owney se stával známějším a známějším, rozhodl se tehdejší generální ředitel pošt John Wanamaker nechat pro psa ušít na míru speciální postroj, aby bylo známky kam připínat.

V roce 1895 byl už Owney v USA natolik slavný, že si ho město Tacoma vybralo jako svého reprezentanta pro reklamní cestu okolo světa. To byl vrchol jeho kariéry. Zvíře doprovázené jedním poštovním úředníkem zamířilo nejdříve parníkem a vlakem z Tacomy do Asie a na Střední východ, pak zpět do USA a skrz státy do Kanady a Mexika.

Nikdy se nepodařilo zjistit, jak byl Owney přesně starý. Jisté ale je, že na konci devadesátých let devatenáctého století už začal být nevrlý, pohybovat se s potížemi a dvakrát onemocněl. Jeden z uředníků si ho chtěl vzít na dožití k sobě domů, ale pes se sám vrátil zpět na ústřednu. Konec nastal v roce 1897, kdy Owney pokousal při cestě do Toleda novináře, místní pošťák označil psa za nezvladatelného a nechal ho toledským šerifem 11. června 1897 zastřelit. Pošťáci pak nechali psa vypreparovat a tělo poslali do ústřední ve Washingtonu, odkud se později přesunul do Smithsonianova institutu.

Owneyho dobrodružství fascinovala nejen děti, ale i dospělé. Jeho příhodami se inspirovalo několik autorů dětské literatury, navíc se dostal i do osnov pro americké základní školy. Dnešní učitelé učí na malých hračkách psů s visačkami měst americké děti zeměpis.

National Postal Museum, Arago.si.edu

Opřipomínkujte nový zákon proti týrání zvířat

2006-01-01T14:48:00.000+01:00

Od Dany Bočkové alias Dejavu

České ministerstvo spravedlnosti předložilo na konci května k veřejnému připomínkování návrh trestního zákoníku. Slibuje, že se názory občanů bude zabývat. Prosím, kdo chcete, umíte a můžete, pište připomínky k těmto dvěma paragrafům o týrání zvířat:

§ 274

Týrání zvířat

(1) Kdo týrá zvíře
a) surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
b) veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) byl-li za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán
b) způsobí-li mu takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat.

Důvodová zpráva k § 274:

Trestný čin týrání zvířat (§ 274), který je do této hlavy s ohledem na obecný chráněný zájem přeřazen, osnova zásadním způsobem přepracovává, neboť dosavadní postih je předmětem kritiky nejen ze strany fyzických a právnických osob, které se zabývají ochranou zvířat, ale i některých státních orgánů. U odstavce 1 se proto novým způsobem formuluje skutková podstata, aby na jedné straně byla odlišena od přestupku, vymezeny nejnebezpečnější formy jednání a byl umožněn náležitým způsobem opakovaný postih pachatelů této trestné činnosti.

Vzhledem k tomu, že jsou kritizovány zejména velmi nízké tresty, které zákon na tento trestný čin stanoví, zvyšují se i trestní sazby jak u základní skutkové podstaty, tak i u zvlášť přitěžujících okolností, které jsou nově formulovány, přičemž se doplňuje i okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v odstavci 3 tak, aby byl zajištěn náležitý postih takového chování ve vztahu k většímu počtu zvířat. Současně se však zachovávají i relace k trestným činům proti životu a zdraví lidí (srov. hlavu I zvláštní části).

§ 275

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti

(1) Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat.

Důvodová zpráva k § 275:

Na základě zkušeností z praxe je poukazováno na případy, kdy na základě jednání z nedbalosti při zanedbání potřebné péče byla způsobena zvířatům smrt nebo trvalé následky na zdraví, které jsou dosud postihovány jen jako přestupky podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, což neodpovídá jejich závažnosti.

Z praxe jsou známé případy, kdy osoba, která má o zvíře pečovat, je ponechá z různých důvodů (odjezd na dovolenou, opuštění bydliště atd.) bez potřebné péče a zvířata strádají žízní, hladem, působením klimatických vlivů a následným poškozením fyziologických funkcí. V důsledku zanedbání potřebné péče jsou v některých případech v podobných podmínkách i celé skupiny zvířat chovaných k hospodářským účelům, což vyvolává oprávněně pozornost celé veřejnosti.

Jako příklad lze uvést i situace, k nimž dochází při nesprávných podmínkách transportu zvířat, kdy je přepravováno příliš velké množství zvířat v malých prostorách, kdy dochází velmi často k úhynu těchto zvířat. Z těchto důvodů osnova upravuje novou skutkovou podstatu trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, která bude postihovat pachatele, který z hrubé nedbalosti, zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím smrt nebo trvalé následky na zdraví. Přísněji trestný bude pak takový pachatel, který se tohoto činu dopustí ve vztahu k většímu počtu zvířat. Případy, kdy dojde sice k zanedbání péče o zvíře, ale nedojde u něj ke smrti nebo k trvalým následkům na zdraví budou nadále postihovány na základě zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Text návrhu i s kontaktem, kam lze psát, je zde:

http://portal.justice.cz

Máme šanci, že se ho podaří zpřísnit a tím pomoct mnoha zvířatům.

Little brown dog - kauza, která rozdělila Anglii

2006-01-01T11:53:00.002+01:00

Nestává se často, aby malý podvraťák vyprovokoval vášně, které přerostou do občanských nepokojů. I když se to zdá nemožné, něco podobného se odehrálo na začátku minulého století ve Velké Británii. Šlo o rozepře okolo tehdejších univerzitních praxí, v jejichž laboratořích umírali na pitevních stolech toulaví psi.

Tuto praxi se jednoho dne rozhodl změnit čestný člen společnosti National Anti-Vivisection Society Stephen Coleridge, jenž toto dění tvrdě zkritizovat. Jeho úsilí nakonec vyústilo v ostře sledovanou soudní při, vztyčení pomníku utýraným psům a ve společenské střety a demonstrace.

Kauzu, kterou v letech 1903 až 1910 žila téměř celá Británie, rozpoutala žaloba z křivého obvinění, kterou na Coleridge podal Williams Bayliss z katedry psychologie na Univezity College London. Baylisse rozlítilo tvrzení, že při pokusných pitvách, na jejichž následky v roce 1903 zemřel jeden z laboratorních psů, měl porušit dva tehdejší zákony upravující zacházení z živými tvory v laboratořích.

Přestože Bayliss při vyhrál a na ochránci zvířat vysoudil odškodné 2 tisíce liber (v dnešním přepočtu jde o šestimístnou sumu), celý případ získal takovou popularitu, že se o životní podmínky pokusných zvířat začal zajímat celý Londýn. Největší zásluhu na tom měl kromě Coleridge deník Daily News, který nejenže svou publikační činností Coleridge podporoval, ale spolu s ním založil i nadaci, které se během čtyř měsíců podařilo nashromáždit 5 735 liber.

Členové „proti-pitevní“ společnosti posléze mezi sebou vysbírali sumu potřebnou na pomník malému hnědému voříškovi, který kauzu Bayliss versus Coleridge v roce 1903 v odstartoval. Klub se obrátil na známou nonkonformní londýnskou čtvrť Battersea s prosbou, zda by památka nemohla stát v jejím obvodě. Místní radní souhlasili a vyhradili mu místo blízko nově postavené městské části Latchmere Estate. Pes byl vyvedený v bronzu na vysokém podstavci, který zároveň sloužil jako fontánka pro lidi i pro psy.

Pomník nesl nápis:
Na památku malého hnědého teriéra, který v únoru 1903 zemřel v laboratořích University College, a jenž byl dva měsíce pitván, dokud jej nevysvobodila smrt. Zároveň na památku 232 psům, kteří si prožili podobný osud o rok dříve. Obyvatelé Londýna, jak dlouho budete tuto praxi tolerovat?

Text okamžitě vyvolal vlnu nevole – nesmiřitelnými odpůrci pomníku se stali hlavně studenti medicíny, kteří žádali jeho bezodkladné odstranění. Pomník se tak stal středem vášnivých debat o dalším směřování pokusů na zvířatech, které během sedmi let čas od času přerostly ve veřejné protesty, střety a výtržnosti.

Malý podvraťák se tak stal symbolem všech utlačovaných, ať už šlo o zvířata nebo lidi. Jako symbol ho využil ve svém manifestu i spisovatel Coral Lasbury, který jej spojil se špatným sociálním postavením žen a dělnické vrstvy v tehdejší společnosti, což přineslo další otřesy.

Socha na svém místě vydržela až do brzkých ranních hodin 10. března 1910, kdy byla na popud nově zvoleného zastupitelstva odstraněna. Na svoji repliku si počkala nakonec 75 let. Od roku 1985, i když už bez fontánky, stojí znovu v místním parku.

Wikipedia

Blondi - za věrnost cyankáli

2006-01-01T11:47:00.002+01:00

Ne vždy je věrnost oplácena stejnou mincí a u psů to někdy platí dvojnásob. Přesvědčila se o tom i ve své době prominentní fenka německého ovčáka Blondi (1934 - 1945), jinak osobní miláček Adolfa Hitlera.

Hitler Blondi dostal v roce 1941 jako dárek od svého sekretáře Martina Bormanna. Fenku si okamžitě zamiloval a až do pádu Berlína ji držel se vší péčí v ústraní od okolního dění. V roce 1945 Blondi porodila pět štěňat z nichž jedno říšský kancléř pojmenoval svou oblíbenou přezdívkou Wolf.

Nebylo tajemství, že Hiltler vlčáky miloval už od mládí, kdy jako nedostudovaný a neúspěšný malíř nemohl už dál svého psa vydržovat a dal jej raději pryč. Německý ovčák ale od nových majitelů utekl a vrátil se zpět. Od té doby nedal Hitler na ovčáckou oddanost a loajalitu dopustit.

Hitler měl Blondi u sebe i na konci války, kdy se skrýval v Berlíně v podzemním bunkru. Fenka měla sice výsadu spát s ním v ložnici, ale to nijak nepomohlo jejímu tragickému osudu. Když se k německé metropoli začaly blížit sovětské tanky, rozhodl se Hitler na Blondi vyzkoušet cyankálové pilulky určené pro jeho sebevraždu. Test proběhl úspěšně.

Sověti později našli Blondino tělo i jedno z jejích štěňat. Co se stalo s ostatními čtyřmi nikdo neví.

Blondi pocházela zřejmě z Kravař

Někdo je ochoten odpřísáhnout, že to je pravda, někdo tomu nevěří. Potichu se o tom ale mluví vlastně dlouho mezi chovateli psů, ale i mezi obyvateli Kravař. Německý ovčák pocházel z dřívější vyhlášené chovatelské stanice v Kravařích na Opavsku.

Tu provozoval od 20. let první republiky v sudetských Kravařích do 70. let minulého století František Czerny. Chovatel, uznávaný všemi režimy, získal se svou chovnou stanicí v průběhu několika desítek let řadu ocenění a dokonce jedno prestižní československého svazu chovatelů, které několikrát obhájil.

František Czerny dodával jak za první republiky, tak za připojení Sudet k Německu i po odsunu Němců a nástupu socialismu německé ovčáky s rodokmenem mnoha zájemcům. Kromě Adolfa Hitlera dodal psa stejné rasy po konci války i prezidentovi Edvardu Benešovi.

Zlé jazyky tvrdí, že si tím chtěl trochu pojistit, aby mu jednou někdo nevyčítal obchod s Hitlerem. Kam se chovatel a jeho stanice poděli? Může někdo potvrdit, že jeden z největších zločinců v historii měl skutečně psa z území uchváceného Československa?

Syn Františka Czerného, v současnosti už přes rok úspěšně abstinující v protialkoholní léčebně v Holčovicích na Bruntálsku, tvrdí, že je to skutečně pravda. A potvrzují to i další chovatelé z Kravař, kteří Františka Czerného znali.

"Táta o tom nikdy moc nemluvil. Doba tomu nepřála. Ale že věnoval psa manželům Benešovým, to bylo známo. Doma jsme měli i vystřižený článeček z novin a fotografii Edvarda Beneše a jeho ženy Hany se psem na zahradě jeho vily v Sezimově Ústí,“ vzpomíná syn František Czerny.

Potvrzuje to i Walter Kotula, který patřil mezi významné kravařské chovatele psů. "To byla pravda. Hitler měl psa od Czerného, dostal ho někdy v třicátých letech. Samozřejmě že se tím František Czerný nikdy veřejně nechlubil, ale nebylo to mezi chovateli ani nic hodně tajného. Mezi přáteli v hospodě se tím občas kasal," říká Walter Kotula.

Wikipedia a Novinky.cz

Nipper - hvězda gramofonového průmyslu

2006-01-01T11:28:00.002+01:00

Obrázek psíka s gramofonem patří neodmyslitelně ke strarým gramodeskám. Přestože je už hlavně historickou rekvizitou, umístil se v jedné nedávné anketě o nejproslulejší obchodní ochrannou známku světa na desátém místě. Křehké gramodesky s touto legendární značkou se do roku 1938 vyráběly jako na jediném místě v Československu v Ústí nad Labem.

Továrnu na desky založil na střekovském břehu Labe v roce 1908 Josef Berliner, bratr vynálezce gramofonu. Byl ředitelem německé továrny na mluvící stroje a gramofonové desky Deutsche Grammophon Artiengesellschaft v Hanoveru a ústecká pobočka měla zajistit zásobování rakouské monarchie.

Továrnu postavil na zelené louce ve čtvrti Kramoly. Pod názvem Rakouská gramofonová společnost s. r. o. začala vyrábět v roce 1910. Rok předtím se v Anglii dostal poprvé na etikety gramodesek legendární psík Nipper, který překvapeně naslouchá hlasu svého pána znějícího z gramofonu. Obrázek dal i jméno největšímu výrobci 'mluvících' desek: His Master's Voice neboli Hlas jeho pána.

Jak psík Nipper začal poslouchat hlas svého pána

Nesmrtelný kříženec foxteriéra jménem Nipper zemřel ve věku jedenácti let v roce 1895 – tedy asi čtyři roky před tím, než ho anglický malíř Francis Barraud po paměti zvěčnil před troubou fonografu. Na původním obraze pes totiž naslouchal záznamu z fonografického válečku, na němž skutečně mohl být nahraný hlas jeho pána. Barraud teriéra zdědil už jako dospělého po svém bratru Markovi, který se v Bristolu živil jako divadelní scénograf.

Své práce sice Barraud pravidelně přihlašoval na různé výstavy, světovou slávu mu však přinesl pouze obraz, který nazval Hlas jeho pána. Kdy namaloval jeho první verzi, není přesně známo. Ve svém prohlášení z roku 1921 však Barraud uvádí, že původní námět „…namaloval někdy před rokem 1899, avšak na této první verzi pes naslouchal fonografu, což je přístroj na válečky. Těžko říci, jak mne tento námět napadl – avšak jednoho dne jsem si řekl, že motiv mého malého psíka, jak s inteligentním a poněkud zmateným výrazem naslouchá fonografu, by byl vynikajícím námětem pro obraz, který by se jmenoval Hlas jeho pána. Měli jsme doma fonograf a často jsem si všiml, jak je pejsek zmatený, když se snaží zjistit, odkud vlastně ten zvuk vychází.“

Nakonec se Barraud odhodlal a 11. února 1899 navštívil sídlo firmy The Gramophon Company v Londýně a zanechal tam fotografii původní verze obrazu – tedy ještě s fonografem. Představitelé firmy se prý vyjádřili, že se zabývají myšlenkou obraz nějak využít a projevili přání zhlédnout originál.

Dne 15. září 1899 zasílá firma The Gramphone Company (GC) Barraudovi dopis, kterým formálně projevuje zájem o obraz – a nabízí za jeho odkoupení 100 liber, přičemž 50 liber je za vlastní obraz a druhých 50 liber za převedení copyrightu na firmu. Podmínkou pro uskutečnění transakce ovšem bylo přemalování fonografu gramofonem.

Tak se Nipper poprvé objevuje na reklamních materiálech firmy GC v září téhož roku na doplňku k seznamu vydaných gramodesek. Od roku 1903 se pak objevuje na dřevěných a plechových krabičkách na jehly, na různých reklamních předmětech, hracích kartách, atd.

Od roku 1910 se obrázek Nippera používal již na všech výrobcích firmy a slovní známku Gramophone nahradil slogan His Master´s Voice. Originální olejomalba navíc vždy visela v zasedací místnosti firmy v Hayes, s výjimkou válečných let 1939 – 1945, kdy ji z bezpečnostních důvodů nahradila kopie. Při požárním poplachu měli hasiči povinnost jako první věc zachránit právě originál Barraudovy olejomalby.

Motiv psa poslouchající gramofon byl velmi oblíbený a často imitovaný – svou verzi přivezla dokonce z Antarktidy i polární expedice R. F. Scotta (se psem i gramofonem, kteří se cesty účastnili). V roce 1950 se pak několik nadšenců pokusilo – za přítomnosti Barraudovy dcery – Nippera exhumovat. Na údajném místě jeho hrobu však vykopali jen několik kostí ovce.

Stopy vedou do Ústí nad Labem

Velice brzy se oblíbené logo objevilo i na zmíněných ústeckých gramodeskách. Německá společnost ho používala v anglické licenci, ale gramodesky nesly své jméno. "Názvů bylo několik, třeba Koncert Record Gramophon nebo Monarch Record Gramophon. Na každé desce pak bylo otištěno jméno města Ústí, česky, německy či dokonce hebrejsky, podle toho, na jaký trh deska směřovala. Ústecké desky se prodávaly do celé střední a jihovýchodní Evropy," přibližuje historii továrny ústecký archivář Vladimír Kaiser.

Na začátku 1. světové války se výroba musela zastavit, obnovila se až po odeznění válečného embarga na základní surovinu - indický šelak. V polovině dvacátých let potom pohltila německý podnik včetně jeho české filiálky britská společnost The Gramophone Company neboli His Master's Voice. Pejsek Nipper se tak stal nedílnou součástí ústeckého gramofonového průmyslu. "Jenom do států, kde neměli rádi psy, jako bylo Maďarsko, Srbsko či Rumunsko, se z obchodních důvodů používal starší motiv s píšícím andělem," vypichuje archivář kuriozitu.

Místo desek se začala vyrábět válečná technika

Továrna na gramodesky prosperovala v Ústí až do roku 1938, kdy britská mateřská společnost, zřejmě dobře informována, přestěhovala výrobu do Prahy ještě před zahájením okupace pohraničí. Tovární objekty v Kramolech potom využila Německá říše a firma Siemens- Halske v nich zahájila výrobu elektrosoučástek pro radary, vysílačky a další válečnou techniku. V Praze se desky se psíkem vyráběly až do roku 1942, jen z nich musel po vyhlášení protektorátu zmizet anglický název a jmenovaly se tedy česky Hlas jeho pána. Na krátkou dobu se v Praze jejich výroba obnovila ještě v roce 1945.

"Do ústecké továrny se už ale Britové nevrátili. Opět prokázali svou prozíravost. Tušili, jaký čeká osud soukromé podnikání v zemi spadající do sovětské sféry vlivu," komentuje Kaiser definitivní konec gramofonové výroby na severu Čech. Po válce se do areálu nastěhovala Tesla a v 50. letech se tu vyráběly československé magnetofony Metra.

Nahrávky stále promlouvají

Bývalá továrna na gramodesky stojí dodnes nedaleko Mariánského mostu. Jmenuje se však ZPA Ekoreg a produkuje měřící techniku. Po původní výrobě v továrních halách nezbylo ani památky. Početnou kolekci ústeckých desek ale uchovává ústecký archiv, je jich tu k osmi tisícům. Nejsou přitom jen mrtvým inventářem, dávné hlasy z nich stále promlouvají.

Nahrávky lisované v Ústí se objevily před Vánoci na exkluzivním cédéčku vydaném Památníkem Antonína Dvořáka ve Vysokém ke 100. výročí skladatelovy smrti. Současným posluchačům tak staré šelakové desky z ústeckého archivu zprostředkovávají Violoncellový koncert h moll nahraný v Praze roku 1937. Nahrávka byla pořízena za dramatických okolností, kdy cellista Pablo Calals přiletěl do Prahy přímo z pekla španělské občanské války. Dvořákův koncert zároveň patřil k posledním titulům v dějinách ústecké výroby gramodesek.

MF Dnes, Nipperhead.com

Bělka, Strelka a další psí kosmonauti

2006-01-01T10:39:00.002+01:00

Že skutečně prvními průkopníky a někdy i oběťmi kosmického výzkumu byla zvířata, bez nichž by se člověk neobešel nebo by se lety do vesmíru nesmírně prodražily, oddálily a patrně by si také vyžádaly mnohem víc lidských obětí. Ještě před Gagarinem či Glennem tak museli první lety do kosmu absolvovat psi, šimpanzi a dokonce i kočky a králík.

Bezesporu nejdál ve využití zvířat při dobývání kosmu došel Sovětský svaz. Asi každé malé dítě ví, že prvním živým tvorem ve vesmíru byla sovětská Lajka. Tento pes odstartoval z kosmodromu Bajkonur na oběžnou dráhu v druhém umělém satelitu Země, Sputniku 2, dne 3. listopadu 1957. Bohužel, Sověti se nikdy příliš nechlubili skutečností, že - stejně jako u prvního Sputniku - ani u této družice nebylo počítáno s návratem, takže tolik opěvovaná Lajka na její palubě bídně pošla a její tělo spolu s celou kabinou shořelo až při vstupu družice do zemské atmosféry o půl roku později.

Lajka ovšem v kosmu první nebyla! Ještě před ní se tam, byť zatím jen během testovacích výškových parabolických letů, dostala fenka Odvažnaja s králíkem Marfušou a další fenkou Sněžinkou. Tato tři zvířata létala už od roku 1951 na sovětských pokusných raketách R-2A (byly vyvinuty z von Braunovy V-2) a Odvažnaja přitom udělala svému jménu čest - těchto letů absolvovala dokonce pět.

Bělka, Strelka, čtyřicet myší a dvě krysy

Po Lajce létali psi do vesmíru ještě dlouho - ne vždy však se šťastným koncem. Kupříkladu v červnu 1960 explodovala při startu pokusná verze rakety Vostok a v plamenech zahynuly hned dvě fenky najednou - Čajka a Lisička.

Už v srpnu ale ve Sputniku 5 odstartovaly fenky Bělka a Strelka a s nimi i čtyřicet myší a dvě krysy. Tato "posádka" už měla oproti svým předchůdcům větší štěstí a po jednom dni na oběžné dráze se jejich kabina bezpečně snesla na padáku zpět na zem. Strelka po nějaké době dokonce porodila a jedno ze štěňat věnoval tehdejší nejvyšší sovětský státní představitel Chruščov prezidentu USA Kennedymu.

Ještě 1. prosince téhož roku ji následovaly ve Sputniku 6 další dvě fenky, Pčelka a již známá Strelka. Návratové motory však kabinu chybně zorientovaly, ta vstoupila do atmosféry pod špatným úhlem a shořela i se svými psími pasažéry.

O tři neděle později odstartovaly na palubě dalšího Sputniku opět psí dámy - druhý stupeň rakety však měl poruchu, takže start byl zrušen a obě fenky se po neplánovaném parabolickém letu snesly šťastně zpátky. Dodnes se neví přesně, jak se jmenovaly - jeden zdroj uvádí, že šlo o Damku a Krasavku, druhý je pojmenovává jako Šutku a Kometu a třetí pramen tvrdí, že se jmenovaly Žemčužnaja a Žulka.

Ve Sputniku 9 odstartovala začátkem března 1961 fenka Černuška (doprovázelo ji několik myší a guinejský vepřík). Šťastný let Černušky, stejně jako úspěch Zvězdušky, jež obletěla Zemi o čtrnáct dní později ve Sputniku 10, byly těmi posledními, které potvrdily, že let člověka do vesmíru a jeho bezpečný návrat je uskutečnitelný, takže už 12. dubna 1961 je mohl následovat Jurij Gagarin.

I když Sovětský svaz dosáhl tohoto a mnoha dalších úspěchů s lidskou posádkou, ještě jednou, v roce 1966, odstartovali do vesmíru dva psi - Ugoljok a Vetěrok. Ti v kosmu strávili 22 dní a jejich rekord byl překonán až lidmi v roce 1974 při letu lodi Skylab 2.

Ani tím však s lety zvířecích posádek do kosmu Sovětský svaz, resp. nástupnické Rusko, neskončil - v létech 1973 až 1996 vyslal tento stát ve spolupráci s dalšími zeměmi převážně východního bloku celkem jedenáct družic Bion, na jejichž palubě se nacházeli hlemýždi, krysy, některé druhy hmyzu a - jako další organismus - plísně.

Sázka na šimpanze

Přestože Spojené státy americké vyslaly v raketě Jupiter AM-13 první zvíře, opičku jménem Gordo, už v prosinci 1958 (následovali ještě makakové Able, Baker a Sam - všichni na nízké suborbitální dráze), první živý tvor z USA se do vesmíru dostal až víc než tři roky po Lajce.

Dne 31. ledna 1961 se prvním americkým zvířecím astronautem stal šimpanz Ham, který se vznesl v kabině Mercury 2 na suborbitální dráhu do výšky 157 mil (253 km). Původně měl dosáhnout výšky jen 115 mil, nicméně motory udělily raketě vyšší rychlost a Ham tak strávil v beztížném stavu téměř sedm minut, tedy skoro o dvě minuty déle, než bylo plánováno. Ačkoliv dopadl až šedesát mil daleko od nejbližší záchranné lodi, kabina na hladině byla včas vypátrána a přenesena vrtulníky na palubu. Osvobozený Ham s radostí přijal jablko a půlku pomeranče a potvrdil tak, že mu let nijak neublížil. Tím zároveň otevřel cestu pro obdobný let Alana Sheparda, který se na palubě kosmické lodi Freedom proletěl krátce vesmírem 5. května téhož roku.

Mimochodem, jméno prvního šimpanzího kosmonauta nemá nic společného se šunkou - stejnou přezdívkou se totiž honosil ředitel výzkumné laboratoře v Novém Mexiku, která Hama na kosmický let připravovala, plukovník Hamilton Blackshear.

Spojené státy vyslaly na suborbitální let v listopadu 1961 ještě šimpanze jménem Enos, ale už 20. února 1962 vyletěl na oběžnou dráhu jejich první lidský astronaut - John Glenn. Poté USA pokračovaly pouze v pilotovaných letech a počáteční náskok SSSR tak pomalu zkracovaly, aby v roce 1969 Sovětský svaz definitivně porazily přistáním Apolla 11 na Měsíci. V raketoplánech Spojených států jsou do kosmu vysíláni živí tvorové i nyní - nepočítáme-li lidské posádky, jedná se spíše už jen o mikroorganismy či nanejvýš drobná laboratorní zvířata.

První kočičí astronaut

Třetím státem, který kdy vypustil do kosmu větší zvíře, se stala 18. října 1963 možná překvapivě Francie.

Její raketa vynesla v kabině Veronique ze startovací rampy v Alžírsku kočku, která po absolvování parabolického letu a dosažení výšky 120 mil (193 km) bez problémů přistála. O jméno kočky se dodnes vedou spory, jisté však je, že symbolizovalo štěstí - tedy buď Felix, nebo Felicette.

Druhý a poslední francouzský pokus v říjnu 1963 už bohužel tak úspěšný nebyl a kočka neznámého jména let nepřežila.

V poslední době se jako o dalších vesmírných mocnostech hovoří také stále více o Číně a Japonsku. Snem Číňanů je vyslat na oběžnou dráhu (později snad i na Měsíc) kosmickou loď s lidskou posádkou a tak chvátající Čína možná etapu se zvířecími kosmonauty zcela vynechá. Opatrnější Japonci zase naopak mohou setrvat u vysílání komerčních družic - koneckonců, svého zástupce mohou do vesmíru dostat mnohem levněji na palubě amerického raketoplánu.

Přes některé ztráty zvířecích kosmonautů je nutno konstatovat, že byly nutné, neboť bez nich by se člověk tak brzy do kosmu neodvážil. Bez zvířat, která byla odedávna používána jako pokusné objekty tam, kam později nastoupili lidé, by se lidský pokrok patrně nikdy neubíral tak rychle, jako se mu to dařilo dosud. Kdoví, jak dlouho by lidem trvalo, než by nasedli do rakety, kdyby nebylo Lajky, Hama a dalších? Samozřejmě by se našel nějaký odvážlivec, vždycky se najde - jenže právě díky zvířatům mohli mít vědci mnohem větší jistotu, že jimi vypravený člověk se do kosmu nejen dostane, ale že se z něj také živ a zdráv vrátí zpět.

Neviditelný Pes

Hačikó Šibuja - pes, který se zapsal do historie Japonska

2006-01-01T10:29:00.002+01:00

V samém centru Tokia stojí pomník. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby bronzová socha v životní velikosti nezpodobňovala psa.

K pomníku se váže dojímavý příběh: ve dvacátých letech žil nedaleko stanice Šibuja profesor. Měl malého psa jménem Hačikó, který chodil denně k vlaku vítat svého pána, až se vrátí z práce. Profesor roku 1925 zemřel. Hačikó však přesto ještě dalších jedenáct let chodil každý večer ke stanici vyhlížet svého pána, zda se nevrátí vlakem.

Japonci oddanost pejska ocenili a postavili mu důstojný pomník, což je tím zvláštnější, že soch slavných válečníků, císařů či jiných osobností v Japonsku příliš nenajdeme. Místo u stanice Šibuja, zvané od té doby Hačikó, se stalo kultovním zejména mezi mladými lidmi, kteří si u psí sochy dávají schůzky podobně jako v Praze u koně.

Rozhlas.cz

Lajka - fenka, která dobyla vesmír

2006-01-01T10:25:00.002+01:00

Zemřít pro slávu. Tak by se dal popsat osud psí legendy -
fenky Lajky, která coby první živá bytost letěla v roce 1957 do vesmíru a otevřela tak cestu lidem. Připomeňme, že první člověk, Jurij Gagarin, letěl do vesmíru o necelé čtyři roky později, 12. dubna 1961.

Lovecké plemeno zvané východosibiřská lajka pochází z oblasti mezi Jenisejem a poloostovem Kamčatka. Domovem nečistokrevné, ale proslavené Lajky byly ulice Moskvy. Její příběh by mohl být námětem hollywoodského filmu, jen by chyběl happy end. Obyčejná zatoulaná fenka z ulice byla odchycena a spolu s dalšími psy postupně připravována na cestu ke hvězdám. Na cestu, která z ní udělala jednoho z nejznámějších psů na světě.

Původně byla pojmenována Limončik - Citronek, ale nakonec si lidé okolo ní zvykli nazývat ji prostě Lajkou. Možná proto, aby jim tolik nepřirostla k srdci, protože byla od počátku odsouzená k záhubě.

Stejně jako při startu prvního umělého satelitu Sputnik 1 se nepočítalo ani s návratem družice Sputnik 2. Navzdory tomu, že na její palubě měl letět první živý vesmírný průkopník... Dopředu bylo jisté, že by Lajka shořela při závěrečném vstupu družice do atmosféry. Než by se však technické nedostatky spojené s případným návratem vyřešily, mohli by v kosmickém výzkumu Sověty dohonit Američané. A tak nezbýval čas.

Žila týden, nebo jen pár hodin?

Cesta Lajky na oběžnou dráhu se uskutečnila 3. listopadu 1957. V kabině družice byla fenka připoutaná, aby se uvnitř neotáčela. Potravu měla ve formě želé. O tom, jak dlouho v kosmu opravdu přežila, se spekulovalo přes čtyřicet let. Původně panovalo přesvědčení, že Lajka žila na oběžné dráze ve Sputniku pět dní, někdy se uvádělo, že i celý týden. Potom prý byla šetrně usmrcena přerušením dodávky kyslíku.

Odlišné poznatky zveřejnil moskevský biolog Dimitrij Malašenkov na Světovém kosmonautickém kongresu v roce 2002 v americkém Houstonu. Podle něj Lajka v kabině družice zemřela již pět, nejdéle sedm hodin po startu na následky přehřátí organismu, strachu a stresu. Sputnik s jejím mrtvým tělem obletěl Zemi ještě 2570krát. Až po pěti měsících, 4. dubna 1958, byl naveden do atmosféry, kde shořel. Od těch časů stojí v kazašské stepi pomníček věnovaný Lajce - první psí dámě ve vesmíru.

Lajka měla své psí i jiné zvířecí pokračovatele. Někteří dopadli podobně smutně, jiní měli víc štěstí. V roce 1960 ve Sputniku 5 kroužily na oběžné dráze jeden den fenky Bělka a Strelka, které se vrátily zpět na Zemi. Ale až bezpečné lety fenky Černušky v březnu 1961, kterou na palubě Sputniku 9 doprovázelo několik myší a guinejský vepřík, a Zvězdušky ve Sputniku 10 potvrdily, že let člověka do vesmíru a jeho návrat na Zemi je uskutečnitelný.

Ale kdo by si pamatoval všechna ta jména? Všeobecně známé zůstalo jen to jediné - Lajka.

MF Dnes

Kontakt

2005-12-02T09:47:00.006+01:00

Pavel Vokatý
e-mail: pavel.vokaty@seznam.cz

a

Výsledky vánoční soutěže

2005-12-01T22:51:00.006+01:00

Naše adventní soutěž je už za námi, správná odpověď byla možnost b), v internetovém obchodě Haka je k mání 16 druhů krmiva Pro Pac (12 psích a 4 kočičí).

Vítězkou se stala Soňa Mikalová z Borové.

Gratulujeme a všem přejeme bohatého Ježíška!

Výsledky vyhledávání

2005-07-03T15:32:00.001+02:00

Soutěž o obojek na míru

2005-02-03T15:25:00.003+01:00

Naše soutěž je u konce. Správné odpovědi byly - s posuvkou a bez posuvky se vyrábějí polostahovací obojky, Suede Leather je oděruvzdorná tkanina s vlastnostmi jelenice a pes má sedět vzadu (www.neztratimse.cz).

Výherkyní se stala Simona Mýtniková z Příbrami.

Gratulujeme!

a

Daruju štěně

2004-09-08T09:41:00.000+02:00

Daruju štěně malého pejska. Matka je černý voříšek podobný knírači, otec drobný hladkosrstý hnědý pes. Pejsek je zvyklý v bytě i na zahradě, odběr je možný od 12. září. Bydlíme v Šestajovicích, okres Praze-východ (nedaleko Klánovic).

Pište, volejte: pavel.vokaty@seznam.cz, 776 721 301

Ukradli Siena

2001-06-06T08:26:00.000+02:00

Víc fotografií najdete na:
http://www.artood2.com/sien

Letáky A4 jsou ke stažení tady:
http://www.artood2.com/sien/letak_SIEN.jpg
http://www.artood2.com/sien/letak_SIEN.pdf

Bližší info na Facebooku:
http://www.facebook.com/event.php?eid=219967231360927

Kontakt na majitelku:
Nikola Hurychová - 606 244 615

.